Pomoc při výběru modelu
Dobrý den jsem tu nový a rád bych si postavil nějaký historický model větroně vhodný pro zabudování RC. Můžete mi prosím doporučit nějaký model. Děkuji za tipy.
Zdravím Sergeji. Jsem rád za novou krev. Výběr modelu je dost ošemetná záležitost. Téměř všechny modely byly stavěny jako volné, tudiž je zapotřebí vhodně upravit jejich kormidla pro ovládání RC soupravou. Tato úprava není až tak složitá, ale jisté zkušenosti s modely větroňů to již vyžaduje. Všechny historické větroně se dají přiřadit ke kategorii RC V2. Pozor V2 se rozumí ovládáno pouze dvěma servy ( směrovka, výškovka ). Jak jsem již psal předlohy vycházejí z volných modelů, tudíž umí létat samostatně a rádio slouží k tomu, aby model neulétl a soutěžící se tolik nenaběhal 🙂 😆 .
Je tedy potřeba rozhodnout se pro velikost modelu a vybrat si z ohromného množství plánků uveřejněných na internetu jako například náš seznam historických modelů. V dnešní době se dá rádiem osadit vše, ikdyž do modelů s jednostranným potahem bych určitě nešel 🙄 . Zaručený typ na model bych nedával, protože platí co létá jednomu nemusí létat druhemu. Vše záleží na stavbě. Zkuste najít něco podle vlastního vkusu, napište jména modelů sem a určitě Vám odpovíme zda jsme to už někde viděli létat a jak Petr.
Děkuji za odpověď. Pár modelů jsem již postavil, většinou soutěžní házedla, pár školních A3 a nějaké další. S úpravou kormidel by problém nebyl jen by mě zajímalo jak se rěší instalace RC jestli se to obětuje a je tam napořád 😀 nebo je na to nějaký montážní otvor. Žádné detailní foto s rozmístěním a přístupu k RC jsem neviděl.
Velikostně bych to vyděl na rozpětí od 1,5m do 2m.
Třeba Ostříž od Hvězdy 1951
Delfín od Čížka 1949
Káně od Čížka 1948
Zdravím, plánek modelu DELFÍN byl zpracován členy SAM 95 v reedici s úpravou na ovládání RC soupravou. Dále přímo na ovládání je plánek na větroň KAVKA od Emila Braunera z roku 1952, rozpětí 1660 mm a ŽEHROVICE od p. Čížka z roku 1949, ovšem tento má rozpětí 2398 mm. Uložení RC soupravy je v přední části modelu pod odnímacím dílem /baterie/ a v trupu pod křídly, náhon kormidel táhly nebo bovdeny. Při prohlídce obrázků ze soutěží SAMů lze občas záběry vnitřního prostoru najít. Přeji šťastnou ruku při výběru, stavbě a příjemné polétání.
Sergeji všechny modely jsou létavé a všechny byly předělány na RC. Ostříže od Hvězdy jsem měl i já postaveného také Žehrovice od Čížka tak jak radí Benecek. Tyto dva modely mají ovšem eliptickký trup což sebou nese jisté potíže při vymýšlení dvířek na baterie. Já jsem to vyřešil tubusem v přídi, do kterého jsem spouštěl baterky z otvoru v centroplánu (pod křídly) https://www.sam78.cz/modules.php?name=coppermine&file=displayimage&album=21&pos=12
Serva i příjimač se dají nainstalovat rovněž do centroplánu tak jak radí Benecek. Určitě vše musí být přístupno pro případné opravy. Mám ještě drobnou radu všechny tyto modely mají směrovku prodlouženou do ostruhy a některé ji mají celou pod trupem, což při zhotovení klapky oslabuje konstrukci a tím směrovka trpí. Také je třeba počítat s tím, že způsob přistání volného modelu na deteru je jiný než u rádiem řízeného modelu.
Petr
Také zdravím a pokusím se také přispět svou "kapkou do mlýna". Na stránkách našeho klubu (www.mkalka.cz) v rubr Modely je několik větroňů i s pár fotkami ze stavby. Ty které jsem stavěl já mají vesměs serva umístěná hned za první trupovou přepážkou a po potažení modelu k nim není vůbec žádný přístup - za ty roky, co s nimi létám, jsem to ještě nikdy nepotřeboval. U větších modelů používám obyčejná serva standartní velikosti - není potřeba šetřit na hmotnosti, stejně je většinou potřeba vepředu model dovažovat. U Ptáčka mám dokonce už 5 roků ve špici nastálo zastavěný i čtyřčlánek NiCd.
Pokud netrváš na tuzemzské konstrukci, doporučil bych velice oblíbený model Le Taxi IV, který tam máme také na fotkách. I když je to model relativně jednoduchý a dobře se staví, tak i dnes na mnoha soutěžích už dokázal, že umí konkurovat mnohem větším a propracovanějším modelům. Prodává se i jeho stavebnice.
Při výběru bych se určitě vyvaroval modelů s vysokým uspořádáním T ocasních ploch (jako např. na výše zmiňovaných stránkách Farského Pluto), které mají často před SOP velice tenký trup, kde hrozí při létání v úpravě RC jeho překroucení.
K tomu kroucení, pokud je konstrukce potažená papírem (tak jak původně byla), trup se v krutu zpevní výrazně víc, než když je potažen vliesem. Nevím, jestli by pomohlo "zavětrovat" cottonem (tedy nití - režným provázkem, nikoli COTTONEM), a pak potáhnout, nebo kombinovat vlies s tenkým potahem....
Je pravda, že někteří jsme tu již poznamenaní soutěžním lítáním a tak přemýšlíme, jak se ta éra budou chovat v takových extrémních podmínkách, pro které v žádném případě nebyla tehdy navrhována a stavěna.:-(
Děkuji všem za rady a tipy teď už jem vybrat ten pravej pro mně 😆 . Co se týče Le taxi, tak jsem na ni taky koukal, ale radši bych něco domácího :D. Až vyberu tak Vám dám vědět.
Sergeji schvaluji - před třemi roky jsem si také řekl, že začnu být vlastenec a budu stavět už jen pouze československé modely a nejlépe ty neokoukané. 😉