BV-modely s gumovým pohonem
Ke gumě by Earl Stahl:
Hi-Climber: 4 nitě 5(4,8)x1 o délce 75 cm
Hurricane: 6 nití 5(4,8)x1 o délce 75 cm (no jo, dolnoplošná "stíhačka")
Weight Rule: 12 nití 3(3,2)x1 o délce 76 cm
K těmhle gumám jsem došel experimentálním pokusnictvím. Za pomoci [url]http://www.antiquemodeler.org/Model%20Building%20Tips/Rubber%20Model%20Motor%20List.htm[/url].
Jinak mám pocit, že delší užší svazek FAI TAN má podobný efekt u těchle ér jako tehdejší měkčí "brown rubber" (původně obvykle v délce závěsu). Vzhledem k tomu, že používám i originální vrtuli, mám zkušenost (Hi-Climber No.1), že kratší a silnější svazek má "devastační efekt"¨. Hi-Climb na 60% otáček lětěl OK (s kratším a silnějším svazkem), na 75% pravidelná vývrtka končící po 3 sec na čumáku (viz výše). Hurricane měl tendenci, s kratším a silnějším svazkem (byť o celkové stejné délce nitě). přecházet při startu do lopingu (byť do něj nikdy nepřešel - visel na vrtuli jako vrtulník - to mě pilo krev, neb jsem původně stavěl éro). V praxi jsem měl možnost sledovat p. Koutného v akci, mám pocit, že se vždy snaží omotorovat tak, aby éro "ještě odstartovalo" (průřez), ale mělo co nejdelší motorový let (délka). S kratším a silnějším svazkem sice dosáhne rychleji "bezpečné výšky", nicméně, aspoň u těch menších ér, je moment od vrtule příliš významným činitelem a v okamžiku startu je to sázka do loterie. Praktické pozorování - v poměrně silném větru na Openscale 2007 Milan Luža se "silným motorem" nádherně odstartoval se svým Northseamanem (éro startovalo skoro kolmo a mělo na to motor sílu stoupat pod stejným úhlem dál), během 5-ti sec ale škrábnul o zem a křídlo bylo na kusy, já jsem krátce po něm odstartoval (3-tí kruh byl tak v 10-t metrech) a bylo to skoro maximum. Následující den, kdy byl vítr ještě silnější (14 m/s), jsem po 3 sec. šel taky na čumák, nicméně jedinou závadou byla ohnutá osa vrtule (éro se sice taky zapíchlo vlivem poryvu větru, nebyla to ale vlivem nižšího počátečního kroutícího momentu a výkonu motoru taková "prda"). Kombinačky pak závadu během minuty opravily.
[img:4d0d517c82]http://home.tiscali.cz/cz848738/IMG_7196_ML.JPG[/img:4d0d517c82]
Jinak Leo Bailey je 1:1 tužkou na papíře, jdou se šmrdlat šablony na žebra.
No jo ,v Brně se holt lítá na malý průřezy...Já jsem lítal s Moskytem 3 na 16 nití,vrtule 360,velký stoupání.Éro šlo prudce nahoru,v jednu chvíli viselo na vrtuli,pak se zakvedlalo,srovnalo a dál normálně stoupalo.Bylo to spolehlivé i v silném větru. Pak jsem ubral dvě nitě,model lítá plynulou stoupavou zatáčku,ale občas mi připadá,že bych tam měl vrátit zas 16 nití.
U Koutnýho je zvláštní,že propaguje vrtule s velkým stoupáním,ale má celkem malý průřezy svazků. Ale ono taky záleží na hmotnosti modelu a plošném zatížení. Dobře to má vychytaný Vlastík u Disperada,tomu to lítalo dobře za každýho počasí. 230g Wakefielda s 90g svazkem a půlmetrovou vrtulí nemůžeš hnát 20 nitěma.
O tý havárce mi Milan vyprávěl,když se u mě na podzim s Vlastíkem stavovali. Ale nemyslím ,že je to přemotorováním. Dnešní Wakefieldy,ale i některé Hívry mají prvních cca 3-5sec.potlačenou VOP,takže letí kolmo nahoru,ale za větru je třeba potlačit víc,a taky se někdy hází model tak,aby vítr šel zprava. Model NESMÍ jít na záda. U oldtimerů to takhle samozřejmě seřídit nelze,musíš najít kompromis,mezi třemi fázemi vytáčení svazku. Možná je dobré mít éro do větru,které leze rychle nahoru,prorazí přízemní turbulenci a pak vytáčí v bezpečnější výšce. Se silnějším svazkem musíš mít jiný seřízení,na těch origo pláncích většinou moc údajů není. Líp taky leze nahoru éro s malou hloubkou křídla,ale většinou zase hůř klouže,zvlášť s volnoběžkou.
V tom větru je to loterie,pamatuji před čtyřmi lety Openscale,docela vítr, Bobíkům a podobným ultraligtům ulítávala křídla. Na Medlánkách je docela zrádná turbulence,když chytíš blbej poryv,je asi jedno,jak to máš seřízený.
Asi jsem se blbě vyjádřil, nemyslím že Milan Luža měl éro přemotorované, nicméně pozorováním (těch vozembouchů tam bylo víc) mám pocit, že při silnějším větru je start při počátečním silném výkonu svazku rizikový (jak píšeš).
Jinak jsem si tak nějak experimentálně (co ty na to?) ověřil, že old-timery s vrtulemi s širším listem a větším stoupáním (tedy ty co jsem slepil) jsou poněkud méně citlivé na vyosení vrtule do stran než gumák s vrtulí "IGRA 240".
Jinak Leo Bailey - sada žeber je kompletní, směrovka je hotová, výškovka mi schne v šabloně. Bohužel jsem nenašel žádný pěkný kousek tvrdé balsy na podélníky trupu a nosník křídla (přeci jen je to "macek" a konstrukce mi příjde taková "subtilní"). Nerad bych vyrobil vrtuli dřív, než ji začnu brousit 😉 . Tedy ne, že bych neměl pěkný kousek tvrdé balsy, nicméně v zásobách nemám takové prkénko, které by mělo rovnoměrnou tvrdost a strukturu na takhle dlouhé "špejle". Asi se budu muset zastavit u JR, sice se tam na mě (když jsem poptával potahový papír nebo žiletky) dívali jako na "vyhynulý živočišný druh", mají tam ale pořád celkem solidní výběr balsy (co do tvrdosti, hmotnosti i typu řezu).
Jinak k Lubomíru Koutnému. Mám na něj tak nějak slabost. K modelaření mě přivedl nepřímo vlastně on... Jako malí soploňi jsme hrávali fotbálek nebo hokej s tenisákem na asfaltovém plácku na sídlišti. Čas od času tam přišel šedovlasý pán (p. Koutný byl snad šedovlasý od narození), vyhodil nás na obrubník (v dobrém) a my jsme se těšili. Bylo jasné, že v následujících minutách uprostřed sídliště proženou křídla nějaká ta 109 Messerschmitt, či x-plošník z I. světové či meziválečného období. Když jsem pak přemýšlel o nějakém kucení (abych nezblbnul z práce), volba byla jasná...Na minimakety jsem moc gramlavej, moderní volné kategorie jsou poměrně finančně a hlavně technologicky náročné... Klasická stavba+žádné kompozity+minimum strojního vybavení+rozměrově na kuchyňský stůl+finance (RC číňáci jsou sice levní, není to ale taková sranda)+trochu sportu = old-timery, volňásky a na gumu.
No ty teda jedeš...U trupu se nestyď a udělej podélníky ze 4x4,něco už o takových bednách vím. A taky jsem potahoval silnějším papírem,tehdy 21g/m,ale 17g/m,co mám teď ,stačí.
Široké lopaty a 240 IGRA jsem nesrovnával,nějak k tomu nemám co říct,taky záleží na délce trupu před křídlem.
S tím ,,přemotorováním" a větrem je to asi složitější,opravdu to spíš záleží na seřízení a taktice létání. Zažil jsem létání,při kterém ,,podmotorované" modely byly doslova přibíjeny k zemi.Myslím,že my oldtimeristi tady máme ještě rezervy,co se seřizování týká.
Emile,s minimaketama máš pravdu. Já mám už pár let rozdělaný Mustangy verze D (mimořádně nevhodná předloha!) a Thunderbolta verze N,to je ten s větším rozpětím.Nějak nejsem schopen je dokončit,původní představy o dokonalé maketovosti pomalu berou za své,musím najít vhodný kompromis mezi hmotností a vzhledem. Hodně práce dá konečná povrchová úprava,pak s tím někde praštíš a oprava zabere spoustu času. A hlavně tu platí čmeláčí pravidlo: minimaketa nemůže létat,ale ona to neví,a proto letí 😆 Samozřejmě to přeháním,ale rozlišoval bych mezi LETEM a více či méně uspořádaným POHYBEM ve vzduchu. Myslím,že minimakety se opravdu spíš pohybují. Prostě let pořádného historického Wakefielda je něco jiného.
No,mám ještě Suchoje Su 1,musím ho někdy (do)zalétat,to je konstrukčně velice vhodná předloha,bohužel zbarvením velice nevhodná. A na polici mi stojí Aerosport Quail,původně měl být na G 24,jenže ten motor je příliš těžký na takhle malinké éro,musel bych hodně dovažovat vzadu. Musím na něj někdy spáchat vrtulku,pak by mohl létat dvacetiny.
Jinak jsem zapracoval na LIGHTovi 32,preparuji papír,jsem zvědav,kolik bude éro vážit,originál má mít s gumou 50g,to je skoro nemožné.
Taky snad dnes obrousím křídla a OP na Gollywocky a vrhnu se na hlavici Slick Sticka. A musím nějak pokročit s Hívrama,alespoň něco.
Dnes mám totiž volný den, bez otcovských povinností,tak uvidíme!
U trupu stydím, udělám to 3x3, měkčí balsa na příčky je. Ten Weight Rule má podobně objemný trup, při vhodném výběru balsy se nezbortil ani při potahování ani při natáčení. Přesně vidím, jak by to prkénko mělo vypadat. Obvykle nakupuji u Reicharda, bezva obchod, ale výběr balsy trošku kulhá, když jim dojde např. 3-ka, doplní regál jednorázovou dodávkou ze stejného kmene - a tam si nevybereš (všechna prkénka jsou k uzoufání stejná). Vzhledem k tomu, že menší éro nespotřebuje tolik materiálu je vhodný materiál vždy po ruce. Jak jsem psal výše, vybírám balsu v obchodě vždy těsně před stavbou. Všechny moje dosavadní éra byly menší, při výběru jsem si mohl dovolit ten "luxus", že byla-li alespoň část prkénka optimální (jak podélně - směr let, tak i příčně - různá tvrdost po stranách prkénka), tak jsem ho koupil (byť bylo do vrtule, nebo mělo jiný kaz).
Tohle éro bude vyžadovat trochu pečlivější výběr. A abych jen nekecal... foto ze stavby:
[img:42ff95320c]http://home.tiscali.cz/cz848738/IMG_0092.jpg[/img:42ff95320c]
Jinak CO-čka - nádhera, jako totální elév jsem se pokusil udělat vlastní konstukci, jako neznalec jsem si zvolil asi tu nejpitomější předlohu, relativně štíhlý trup a pidiplovoucí směrovka... Zalítal jsem, jen je na vnějším křídle 7mm negativ - Antonín Křižka musel u své BH.1 přilepit klapku aby to ukočíroval ... [url]http://www.minimakety.cz/dvacetinky/reports/2007/Openscale/index.php?img=20#img[/url]
[img:ad97052106]http://home.tiscali.cz/cz848738/IMG_0007.jpg[/img:ad97052106]