BV-modely s gumovým pohonem
Dnes byl tady u nás na jihu báječný den (tedy skoro). No, skoro hřích nevyvětrat Akrona. Vítr měl být rovněž příznivý (co do síly i směru). No a když přítelkyně projevila asi před týdnem zájem vidět nějaké to moje éro v luftu (a i s funkcí mechanika se smířila), nebylo co řešit. Pravda, vyjížděli jsme z Kuřimi za nádherného slunečna a velmi mírného vánku, v Medlánkách ale vládl silný opar měnící se v mlhu (a to je jen asi 6 km) - dohlednost tak 2 km.
Točil jsem na 2/3 maximálních otáček.
První let nebyl špatný (na úrovni maxima). Let ale nebyl klidný, svazek (a i éro) se třepalo
Druhý let, to byla paráda. Ve druhém okruhu to asi něco chytlo (byť v tom vlhkém mlíku ❓ ) a byl z toho let přes celé letiště a přistání z hodně velké výšky na deter (přítelkyně zhruba měřila a bylo to kolem 3,5 minuty). Akron nastoupal takovou výšku, že jsem se modlil, aby přítelkyně správně zapálila deter (a jak jsem později zjistil, ona se modlila z místa startu taky).
Třetí let byl už za hnusného vlhka (potah už na éru vyloženě plandal) a rychle se blížícího chladu. Bylo to na úrovni 2 - 2,5 minuty.
Všechny tři lety jsem letěl na jeden svazek.
Sharku, mám na tebe dotaz.
Byť svazky zabíhám, je možné, že, s ohledem na průběh dnešního odpoledne, je nutné svazek před letem dostat i do "provozní" teploty?. První let nebyl špatný, druhé dva ale proti tomu byly jako z partesu (ten druhý byl skvostný, Akron se asi vystředil v nějaké bublině). Srovnám-li ale první a třetí let, motor byl v tom třetím letu klidný a tím i celý let (v prvním se éro třáslo z bočního uzlíku). Je možné. že svazek podá lepší výkon, pokud se "zahřeje" (tedy nemyslím přímo zahřívání) na provozní teplotu jedním natočením a vytočením na zemi? Ono by mě to ani nenapadlo, nebýt podobného průběhu letu v Hořicích - první let naprd, druhé dva už byly fajn (a rovněž jsem létal na stejný svazek všechna tři kola).
S Akronem jsem nelétal v teple, možná že se toto chování eliminuje při vyšší teplotě vzduchu, jen mi to teď vrtá hlavou, jesti při venkovní teplotě pod 15 st. radši nemám svazek jednou protočit na zemi.
PS.: S tím gynekologem... On stojánek na éro není zcela nepodobný gynekologickému lehátku (no a když v to éru pak šťouráš těmi svými udělátky 😆 😆 😆 )
Emile,
zabíhání svazku je léty tradovaná ptákovina, není to potřeba.
Svazky se dříve skutečně zahřívaly, na trup se navlékala odporová dečka a zahřívalo se na 40-50 stupňů. Dnes je to již zakázáno.
K ,,zahřívání" natočením- pokud létáš na stejný svazek, měl bys při každém dalším natočení přidat pár otoček,tedy spíš pár desítek. Guma se vytahuje a pokud ji nevyndáš a nenecháš odpočinout, nedá při natočení na stejný počet otoček srovnatelný výkon.
To, že při třetím letu šel Akron klidněji bude spíš natočením, líp se ti srovnaly uzly. Tohle musíš dostat do ruky, vědět jak gumu vytáhnout, natočit. A taky se mi na tyhle průřezy moc nezdá ten Tonda háček. V čem máš uloženou hřídel ?
Ovšem ty popisované výkony jsou úžasné.
Sharku,
ložisko v hlävici i ve vrtuli jsem udělal z RUČNĚ podélně provrtaných měděných nýtků s půlkulovou hlavou (půlkulové hlavy fungují jako axiální ložisko mezi vrtulí a hlavicí). Neodvážil bych se napsat, že ten Akron takhle letěl, kdyby tak skutečně neletěl. Tys Akrona v letu viděl, a přítulka dnes večer kontrolovala přibližný čas na hodinkách. Ale osobně dnes ty lety přičítám faktu, že skoro ideálně foukal mírný vítr od Komína. Letiště Medlánky tvoří přirozený "trychtýř" kdy od jihu je to rovná placka s Komínem (pro neznalé městská část Brna) v údolí, terén přirozeně stoupá a kopcem Netopýrku (od západu) a Palackého vrchu (od východu) se proudění usměrňuje nad kopec nad Prachárnami (sever letiště). A dnes foukalo ideálně od Komína.
Měděný nýtky nejsou nejlepší ložisko, je to sice drobnost, ale může to lecos ovlivnit. Mosaz je mnohem, mnohem lepší, teď mám trubky od Litomyského s vnitřním průměrem 1,5 a 1,6-k tomu i strunu 1,6. Na dvojku ocel mám trubky od Aeronauta 2,1. Něco dávám i do kuličkových ložisek, teď jsem objevil i krytá s průměrem 1,5, ale je to asi zbytečné. Ložiska fungují částečně i jako axiální. Klasická axiální máme většinou od Rohleny, nebo se dají sehnat značně drahá od Aeronauta. Mám taky nadělaná ložiska z teflonu, na menší modely perfektní. Tohle zlepši, Emile, rád pomůžu, pokud v okolí nic podobného neseženeš. Nějakou zkušenost se špatně vysunutou nebo zakousnutou hřídelí už mám za sebou. Zrovna mědi,ač mám tento materiál jinak rád, obzvlášť při odvozu do sběrny, bych moc nevěřil.
Letu zdar, jdu spinkat.
Sharku,
musím Ti oponovat,co se týká zabíhání svazku,rozhodně bych neřekl,že to je zbytečné. Já to dělám v dílně vždy, když mám na to aspoň trochu času a pokud to nezvládnu tak to nouzově provádím v modelu na letišti.
Kdyby to už snad nemělo žádný jiný účinek, tak rozhodně poznám případné kazy v gumě(když to prohlédneš sebelíp vnitřní dutinku asi neuvidíš)ale když to řádně zaběhneš a provedeš kontrolu tak je zjistíš,dále pak suběktivně soudím,že se na takto zaběhnutý svazek mohu spolehnout co se kvality a také apoň přibližné výkonosti týká-v praxi se mi nejednou vymstilo, že jsem se na to vys... 😥 prasklý svazek na dvacetině je téměř s jistotou likvidace vnitřní konstrukce né-li celého trupu... Nevím jak to je u třeba u Wakefieldů,zda také točíte maximální vypočtené otáčky,ale věřím pokud natočím max. vypočtené ot. do jakého-koli nezaběhnutého svazku tak ho s téměř 100% jistotou strhnu,nebo poškodím natolik,že jej budu muset vyřadit,což by bylo obzvláště u Wakefieldů i finančně nepříjemné 😆
Správně zaběhnutý svazek se zároveň při této procedůře protáhne o určitou část o kterou se již nevrátí, dobře se promázne a ztratí také svou počáteční tvrdost.
Jinak ve zbytku už s Tebou souhlasím,první let i se zaběhnutou gumou je vždy "dynamičtější"-obvykle točím 80% max,při dalších letech pokud se opakují aspoň do 1/2 hod.už dávám 90% ale pokud je to možné pokaždé provádím kontrolu svazku a nikdy s jedním svazkem(do kterého tedy točím max) neletím víc jak 3 lety. Vyjmu, prohlédnu a nechám odpočívat.
Všechno samosebou závisí na aktuální teplotě.
Co jsem tu napsal, není nic nového, tak pokud nosím dříví do lesa tak se omlouvám, tak to zatím tedy dělám 😉
Tazi
Tazi,
jak říká Humphrey Appleby, je i není to pravda.
Záběh fakt není potřeba,stačí gumu pořádně natáhnout. A je to jiné u svazků na jeden let nebo u takových, které chceme používat delší čas. Ale každý to holt dělá jinak. Chystám se přebrat starší přetrhané svazky na Wakefieldy, udělat z nich desetigramové na P-30 a ty natáčet naplno. Jeden let a vyhodit, tak jako u F 1B.
Je mi nějak blbě, končím, probereme to jindy.
Tazi, dřevo do lesa netřeba nosit, obzvlášť když u vás jsou ho hromady 😆 . Tvůj příspěvek beru jako nezávislé potvrzení mých doměnek. Čím nižší teplota, tím více je chování gumy citlivé na "provozní zahřátí". Pak už jen následuje "přetaženost" a čas schovat svazek do pytlíku.
Emil
Emile, nevím jak to myslíš s tím ,,provozním zahříváním", ale pokud máš pět nad nulou, natočíš prostě míň, než když je třicet. Nějaké provozní zahřívání na to nemá vliv, leda zahřátí skutečné, třeba fénem na baterky 😀 . Ale jak jsem psal, v F 1B je to už nějaký čas zakázáno.
Tazi, k tomu copování:
Máš v modelu závěsy vzdálené 300,svazek délky 500 o šestnácti vláknech, chceš ho copovat.
Uděláš tedy svazek 1000 o osmi vláknech, v polovině ho chytí pomocník A, jeden konec pomocník B, druhý konec natáčíš PROTI směru normálního natáčení, cca 100 otoček. Zajistíš a natočíš druhý konec ve směru normálního natáčení. Složíš konce k sobě, ideální když to máš na nějaké cívce, zrovna tak v polovině musí být alespoň ovinutí gumičkou. Když to dáš do modelu, je to jakýsi pletenec délky třeba 350 místo původních 500, takže to nerozhodí těžiště. Prakticky natočíš sice o nějaké procento míň, ale to se ztratí.
Ty míry jsou samozřejmě jen příklad, pomocníky lze nahradit stojany, klikami od dveří, atd.
Ale pozor, v různých návodech a popisech se tohle může lišit, někde se natáčí oba konce proti směru, někde oba po směru, někde jen jeden konec. Nejlepší je to prakticky vyzkoušet.
http://www.tpbweb.com/media/catalog/324.pdf
Docela zajímavé, budu muset přebrat svoje pytlíky a zjistit zda pečící papír, do kterého gumy balím není náhodou kyselý nebo neuvolňuje nějaká svinstva. No jo, ale jak?