ALOT se spalovacím motorem
Poslední tři roky jsem řešil provoz historického modelu z roku 1950 - Hrozný Stroj, který na moji objednávku a stavební podněty postavil pan Josef Verosta z Chropyně. Původně jsem ho vybavil motorem Forster.99. Ten se ale obtížně spouštěl, špinil trup a nepodával spolehlivý a bezpečný výkon, který je pro nákladný stroj potřeba. Motor jsem vyměnil za moderní čtyřdobý Saito 125, který modelu sluší a má ideální výkon. Protože jsem si ale pro radost chtěl s modelem poletět v některé kategorii SAM, znovu jsem motor vyměnil za PAW.10 pro kategorii Texaco. S ním se ale model vznáší na samé hranici výkonu a kategorii jsem neodletěl, model na Rané tvrdě přistál po 100 metrech letu. Bohužel ani motor MVVS 10ccm3 lepší výkon nedodal.
Uvědomil jsem si nedávno , že kategorie ALOT není formálně omezená na modely s elektropohonem. Takže bych mohl vrátit do modelu motor Saito 125 , vybavit jej Altisem a "pro radost" v něm zaletět tentokrát kategorii ALOT.
Radost mi udělal také Michal Tesař, který z podobných důvodů jako já, tedy hlavně pro radost, vybavil svůj nádherný model, "cadilac" mezi historiky, Conecticut Yankee, spalovacím motorem a omezovačem Altis, aby s ním také polétal v kategorii ALOT.
Takže bysme byli hned dva. Zbývá vyřešit dvě témata kolem nasazení takových modelů v ALOT, které bych tu rád prodiskutoval s pořadateli soutěží.
1.) Technické omezení času běhu motoru - zajištění u spalovacího motoru
2.) Zajištění "vědomí a souhlasu" pořadatelů soutěže takových modelů v ALOT ( jedná se o vyšší hluk )
K tématům se rozepíšu v dalším příspěvku.
Nahrané soubory:
V kategorii ALOT je optimální průběh soutěžního motorového letu takový, že právě v 90 vteřině dosáhne 300m výšky. Pravidla mluví o povinném technickém zařízení, které nezávisle změří dobu motorového letu i dosaženou výšku a po dosažení jednoho ze dvou těchto limitů motor vypne. U elektromotoru je situace jednoduchá. Začátek doby letu toto zařízení ( typicky "Altis" ) stanoví s rozumnou přibližností z počátečního "přidání plynu" na elektromoru - t.j. svým napojením na ovládání regulátoru. U spalovacího motoru je ale situace složitější. Neexistuje zde řídící prvek, jehož aktivace by jednoznačně odpovídala okamžiku "počátku letu". Motor se musí nastartovat předem, karburátor a/nebo pípa musí být předem otevřeny. Model se vypouští až ručním uvolněním. Jakým způsobem tedy zařídit změření technickým zařízením 90 vteřin motorového letu u modelu se spalovacím motorem? Nějaké návrhy řešení napíšu. Budu rád, když kdokoliv přispěje se svými návrhy.
- Obětování času
Čas potřebný pro spuštění motoru se obětuje. Čas 90 vteřin běží na Altisu již od otevření plynu/pípy, motor se musí rychle nastartovat a vyletět. Ztráta času může být 5-20 vteřin z devadesáti. Tento způsob je přijatelný pro zcela spolehlivé motory chytající na "první dobrou" pomocí startéru. Situaci zlehčuje fakt, že pokud se motor nepodaří nastartovat za přijatelnou dobu, soutěžní pokus je možno ukončit jako "nespotřebovaný", protože nedošlo ke startu modelu.
2. Nastavení prahu plynu
Plyn či pípa jsou nastaveny tak, že přibližně ve čtvrtině plynu je možno spuštění motoru, ale není ještě dosaženo prahu pro spuštění časomíry Altis. Ke spuštění dojde až po startovním přidání plynu, při přechodu přes práh. Po dosažení 90 vteřin či 300m Altis stáhne plyn na nulu a měl by motor vypnout. Tato metoda je ideální z hlediska řešení pravidel, vyžaduje ovšem motor s vhodným polohovacím karburátorem nebo pípou a také přesnost a spolehlivost nastavení. Metoda také svádí k "nepravostem" při nastavování prahu.
Pokračování ...
3. Stanovený čas na start motoru
Na Altisu je nastaven čas vyšší než 90 vteřin, například +15, tedy 105 vteřin. Časoměřič zaznamená okamžik otevření pípy/karburátoru. Soutěžící má 15 vteřin časovou rezervu na start motoru. Motor spustí a vyčká doběhnutí 15 vteřin, pak odstartuje. Tím má k dispozici čistých 90 vteřin motorového letu.
4. Ruční měření času běhu motoru
Tento způsob vychází z předpokladu, že nastaverní Altis pro omezení času je v pravidlech čistě kvůli elektromotorům, jejichž běh nelze ve velké výšce dobře kontrolovat. U spalovacího motorů je ale okamžik vypnutí jasně slyšitelný a motor již nelze spustit, takže jeho čas lze dobře měřit ze země. Takže pro spalovací motory by nemusel být Altis nastaven na čas, pouze na výšku. Čas 90 vteřin běhu motoru snadno zkontroluje časoměřič.
Kdo moje úvahy dočetl až sem, tak mu gratuluji a děkuji. Kdo se dokonce i vyjádří k věci, bez poznámek o "hlouposti" tématu, má u mě lahvinku. 🙂
To fakt nikdo nechce láhev dobře vychlazené sedmileté třikrát destilované Irish Whiskey? 🙂 Tak já se toho teda ujmu.
Jak vlastně ALTIS funguje ?
Po zapnutí začne logovat zvolené parametry, jako výška šířka signálu vtup, výstup, samozřejmě čas apod. Ve chvíli kdy dostane pokyn , kterým může být podle nastavení
a) zvětšení šířky vstupního signálu nad 1200μs
b) nastavená výška např. na 5m
začne odpočítávat čas 90s a sledovat, jestli výška není nad 300m, pokud ano, sníží šířku výstupního signálu na 1000μs
Jen připomínám, že servo dole (plyn nula) je šířka signálu 1000μs, neutrál serva 1500μs a max. výchylka 2000μs viz. přiložený obrázek.
Zapínat měření tak jak u elekter není možné, protože pro nastartování potřebuješ přívod paliva otevřený. Zapínat výškou taky nelze, protože by sis přidal těch pár sekund než by ses dostal do těch 5m.
Já bych na to šel takhle:
Na jiný kanál, než mám servo karburátoru bych do příjmače zasunul altík a za něj servo pípy. Na vysílači bych zajistil, aby na tom kanále byl signál od 1201μs a více do 2000μs tak aby pípa byla otevřená (dále píšu o hodnotě 2000μs, servo ale nemusí být v krajní poloze, a tak v reálu ta hodnota asi bude o něco nižší.)
Servo musí být mechanicky napojeno na pípu tak, aby když altík dá 1000μs, tak se přívod paliva uzavře.
Na červený káblík napájení ALTISu a serva bych dal vypínač.
Pak je postup následující. Zapnu vysílač, příjmač - na výstupu příjmače mám 2000μs (servo plná výchylka), zapnu vypínačem napájení altíku a serva pípy - pípa se otevře, vypnu přepínač, pípa zůstává otevřená.
Nastartuji a odladím motor, těsně před startem zapnu spínač - tím spustím odpočet a sledování výšky hned jakmile se altík rozjede, neboť z příjmače má rovnou signál širší než 1200μs a podmínka zapnutí odpočtu je splněna.
Altík ve 300m nebo po 90s sníží šířku signálu z 2000μs na 1000μs, servo jde do druhé polohy a zavírá pípu, motor zhasíná 🙂
Technické řešení vypínače, aby se sepnul, když uvolníš startovací šlapku, tě jistě napadne jako další vylepšení. Pokud bych takhle chtěl lítat častěji, tak bych místo vypínače na další kanál dal RC relé, http://www.rcspinac.cz/ a mohl bych to zapínat z rádia, případně nějakým mixem. Vzhledem k tomu, že pro start potřebuješ mít palivo otevřené a na ALTISu není možnost šířkou signálu provádět reset a ani ty limitní hodnoty 1200μs a 1000μs se nastavovat nedají, tak mě jiné řešení nenapadá.
Pro ladění si ALTIS nastav tak, aby se ti na displeji zobrazovaly hodnoty šířky vstupního a výstupního signálu čas, čas chodu motoru. Jo, AMACO takhle použít nejde, protože má zabudovanou ochranu proti nechtěnému spuštění motoru při zapnutí rádia a navíc tam není záznam dat.
Důkazem pro eventuání protesty na soutěžích je záznam z logu ALTISu.
Ahoj Pavle,
Děkuji Ti upřímně za kvalitně provedený návrh. Tak jsem se na to soustředil a pochopil.
Máš u mě slíbenou lahvinku něčeho dobře pitelného, předám na nejbližším setkání.
S tím reléovým spínačem altisu/serva bych to asi nepřeháněl, důležitá je prokazatelná jednoduchost obvodu. RC relé bys mohl také aktivovat až půl minuty po startu a klidně si poletovat o to déle. U mechanického spínače je jasná poloha, se kterou to přistane.
Děkuji, Mirek
Láhev byl žert 🙂
Ještě než jsem ti odpověděl, tak jsem zkoušel ALTIS se servotesterem, jestli se rozběhne odpočet, tak jak popisuji a šlo to. Firmware tuším 2.7
Bezva. Do toho H.Stroje to tak opravdu udělám. Děkuji, Mirek
Ahoj,
u svého stroje jsem se rozhodl jít nejjednodušší cestou. Altis mám nastavený jen na výšku a čas si nechám měřit časoměřičem. Asi to není zcela dle pravidel, ale domnívám se, že ducha ctím. Spalovací motor je narozdíl od elektriky dobře slyšet a tak je kontrola ze země jednoduchá a průkazná, navíc nemám RC karburátor takže ovládání je jen on-off a podvádět se moc nedá.
Mám i jednu otázku na jiné téma . vrtule. U elekter se používají sklopné, u spalováku bych jí byl schopen instalovat taky. Brání tomu něco? A brání něco používání uhlíkových vrtulí?
Ahoj Michale,
Já se tu rozepisuji, že se kategorie zúčastníme jen "pro radost" a Ty se přitom zajímáš o výkonné sklopné uhlíkové vrtule. 🙂 A to ještě s tím, že jsi kvůli výkonu připraven připustit, že Tvůj nádherný "cadillac" bude mít na špici sklopná "ouška" vrtulek. Dobře, proti gustu žádný dišputát. 🙂
Pavel nám snad kolem vrtulí něco řekne, já to samozřejmě neznám ...
Jen připomínám, že električtí ALOŤáci končí s maximy na všech předních místech a většinou se pak pro umístění "na bednu" rozlétávají. A předtím celý den číhají a se svými pohotovostními elektrickými udělátky vystřelují do termických bublin, jakmile ucítí závan teplého větru na tváři.
Uvidíme, jestli na ně se svým systémem "snídaně, napuštění nádrže, zakolíkování, přísun startéru, start, odladění motoru, vzlet, přistání, oběd, zakolíkování, napuštění nádrže , atd...." vystačíme 🙂
( přátelská nadsázka, humor )
Mirek