Mistrovství Slovenska 2023 Zborov
Dostal jsem doma výjezdní doložku na Slovensko, a tak v pátek ráno naložil do Mazdy jen 4 modely a vyrazil přes Polsko na daleký slovenský východ. Na Slovensku se létá z motoráků jen Texaco a 1/2A Texaco. Jednu kategorii nelétám a druhou neumím. Cesta ubíhala podle plánu až do Katovic. Potom jsem zjistil, že Praha ve 3 odpoledne je nic proti spojce Krakov Katovice také ve 3 odpoledne. 100km trvalo skoro 3 hodiny. Jak auto sjelo z dálnice už zase vše běželo jak má a nějakou náhodou nás GPS dovedla přímo k vojenskému hřbitovu do Zborova.
Dovolím si malou odbočku. U této vesnice padl v první světové válce můj prastrýc Ludvík Pirkl a když už mne náhoda dovedla až sem, zašel jsem na hřbitov. Tak zjistil, že v této oblasti probíhaly tuhé dělostřelecké boje a že snad každá vesnice má svůj vojenský hřbitov. Zborov dokonce 2. Bohužel kytičku svému předkovi nikdy na hrob nedám. Většina vojáků má na křížku neznámé jméno. Po zásahu granátem asi nenajdete ani psí známku. Myslím, že na podobná místa by se měli zajet podívat všichni schvalovači ruské agrese na Ukrajině. Stovky hrobů dvacetiletých kluků. Děs!
A už jsem na letišti. Přivítání s kamarády a na kraji stojí karavan Ferka. Zastavil jsem u něj a už zůstal a nelitoval. Fero, Laco, Miro Liška, kouzelník Andrej a dědko maďar Oskar. Báječná parta na prodloužený víkend. Například Laco Učnay je dobrý pilot, ale kávu vaří, že je ho škoda na létání.
Ubytování jsem měl v Bardějově a tak na noc odjel do Badějova. Ráno po 8. přijel zpátky a takové veselo jsem neviděl. Probouzí se celé ležení a teď se nesou vzduchem hlášky:” Mě někdo ukradol jednu topánku”. Asi 5-ti lidem něco chybělo. Viníka jsme odhalili, nebyli to občané tmavé pleti ani Liška Miro, ale liška s malým písmenem. Nejlepší zářez udělala u příbytku Petrilových. Jance chyběla podprsenka.
Nástup a jde se létal. Začínám klasicky Elot a 3x max. Kávička a začal trápit malého Coxíka. Motor se dlouho nenechal přemlouvat a tak šup šup a měl jsem pro sobotu odlétáno. Okolo 13 byl vynikající guláš vařený přímo na místě v kotli. Nebeská mana! Kdo si počkal do pozdního odpoledne tomu padaly maxa jak po drátkách.
V 17 hodin rozlet v ELOT Laco a já. Eros si vylétl asi do 550m jak to umí a klidně si kroužil přímo nad hlavou a čekal jsem co Laco. Laco znalý místních podmínek poslal letadlo ke kopci a doufal ve večerní termiku. Ta přišla a dokonce plošně. Z Erose byla tečka na nebi a Laco model ztratil. 5 Minut jsem svůj model točil dolů. Je z toho bedna, ale s hořkou příchutí, že kamarád nemá letadlo.
Jaké překvapení, když mi padlo ještě 2. místo s Coxíkem. Letadlo Karla Svobody, tak snad Ti to Karle udělá trochu radost.
Neděle ráno zase jak ze škatulky. Bezvětří, sluníčko, paráda. Paní Petrilové se už nic neztratilo, tak jdeme na to. Dnes létám jen ALOT a mám 2 modely. Začnu Berryloidem. Je to majestát, který si opravdu užívá plavbu vzduchem. 144 palců prostě nepřehlédnete.
Nalétnu na pole s obilím pod kopcem a nic. Za 8 minut dole. Nechám chvíli pracovat sluníčko a zkusím vesnici necelý kilometr před námi. Ta nezklamala za 8 minut stále ve stejné výšce a pohodový návrat zpátky. Poslal jsem to tam ještě 2x a nemusel tahat druhý model.
Laco nemá s čím a tak čekám, jestli bude někdo další a byl. Miro Salák se zmenšeným RACEREM od Lanza. Letadlo mu chodí nádherně a Miro je PAN pilot. Opět sázím na vesnici a Miro jde za mnou. Asi po 5-ti minutách máme přímo nad startovištěm komín much a za nimi se honí vlašťovky. Miro to zkouší s nimi a já z opatrnosti se vracím a čekám jak se to bude vyvíjet. Ptáci mizí a ze stoupáku nic není. Mám dost výšky na to abych se vrátil k vesnici. Kolega už ne a sbírá záchvěvy nad asfaltem, ale to už na zvednutí letadla nemělo sílu. Miro přistává a Berryloid se pomalu vrací na přistání a pro pohár.
Vyhlášení vítězů, rozloučení a hurá domů. Beru to zase na sever a tentokrát polská dálnice na jedničku. Celou cestu Polskem 140 na tempomatu a 500km za 6 hodin i se zastávkami.
Mám dobrou zprávu pro milovníky Slovenska. Příští mistrovství možná bude v Očovej nebo někde v okolí. Martin, popřípadě báječná Nitra.
Sláva
Na naše Mistrovství je nás přihlášených 36(jestli dobře počítám) a na Slovensku lítala jen polovina soutěžících – na Mistrovství asi dost málo.
Ale já za to nemůžu! Na naše MR se podle rádia Jerevan přihlásilo 74 účastníků. Tak by nás tak 30-35 mohlo být. Pro zajímavost. Říkáme si jak se nás scházeli stovky a kde to je? V roce 2014 v Hořicích bylo 60 účastníků. Asi 20 z toho nežije nebo má nějaký handicap, že nemůže létat. A jsi zase cca na 40 lidech.
Pojďme se bavit, dokud nám to jde!