Antonín Macháček
Svoji sportovní kariéru zahájil Antonín Macháček ve třicátých letech, závoděním na motocyklu. Po těžké havárii však musel ze zdravotních důvodů tohoto sportu zanechat. S pražskými modeláři se poprvé setkal na závodech vodních kluzáků, poháněných ještě benzinovými motorky s jiskřivou svíčkou, kde se seznámil i s Vladimírem Procházkou. Své nabyté znalosti o motorech později přenesl i na modelářské motorky, které začal doma konstruovat a vyrábět. Takto jednoduše, byť za svízelných podmínek, vznikla značka věhlasných modelářských motorů “AMA”.
S motory Antonína Macháčka létala v první polovině padesátých let většina motorářů, kteří se umisťovali v popředí výsledkových listin. Dovoluji si citovat z knihy Jiřího Kaliny “Modelářské motory”, kde jsou motory “AMA” s velkou pečlivostí popsány:
Z leteckého modelářství se pan Macháček věnoval nejdříve kategorii volných motorových modelů, které vybavoval motorky, které sám zhotovil. S modelem Můra zvítězil v roce 1949 na mistrovství republiky, konaném v Brně na letišti Medlánky. Kromě mistrovského titulu v kategorii volných motorových modelů, zvítězil i v tenkrát nové kategorii rychlostních upoutaných modelů, když dosáhl rychlosti 108km/hod.
Jiří Kalina zmiňuje v knize Československé letecké modelářství, vydané v roce 1976, i další úspěchy modelu Můra, jejichž výčet je popsán i ve stavebním návodu přikládaném k původnímu stavebnímu plánku v měřítku 1:1. Můra byla publikována v roce 1949 ve spolupráci s Vladimírem Procházkou, který je autorem samotného výkresu. V té době to byl jediný soutěžní model pokrokové koncepce, na který byl vydán stavební plán ve skutečné velikosti a s velmi obsáhlým návodem ke stavbě. Model byl postaven z překližky a smrkových nebo borovicových lišt (balza v té době byla nedostatkovým zbožím). V originálním modelu Antonína Macháčka byl zabudován detonační motor vlastní konstrukce, AMA 2.5ccm. Často jsou však na fotografiích z tehdejší doby vidět i Můry poháněné Super Atom-em.
Můrou však úspěchy Antonína Macháčka nekončili. Byl úspěšný i na dalších vrcholných modelářských soutěžích v první polovině padesátých let. V roce 1953 se na CMS umístil na 5 místě, v roce 1954 se na mistrovství republiky umístil na 3. místě v motorových modelech.
Na soutěži v Kamenných Žehrovicích v roce 1952 je na fotografii zachycen s novým modelem, jehož malou mušku uveřejnil Radoslav Čížek v Leteckém modeláři(model, jak jsem se dověděl, byl pojmenován Tulák).
Pro zdravotní potíže – následek těžké havárie na motocyklu, se Antonín Macháček angažoval a také aktivně létal účka – vzhledem k svému pohybovému hendikepu možná aktivněji, než dříve volňásky. Jen se, pokud vím, nezúčastnil žádných významných soutěží, takže jako účkař je znám hlavně v okruhu pražských modelářů. Též hodně udělal pro autodráhové modeláře – zhotovoval na tehdejší dobu kvalitní ovladače, kolečka, převody…
I to jsou slova pamětníka, který se s Antonínem Macháčkem v počátku padesátých let často stýkal.
Přesto, i v této kategorii se Antonín Macháček do historie zapsal. V roce 1956, na mistrovství republiky ve Vrchlabí, závodil Antonín Macháček s upoutaným modelem třídy o obsahu motorku do 5ccm a skončil na 5 místě. S upoutanými rychlostními modely létal do konce padesátých let. V časopise Letecký modelář bylo zveřejněno několik fotografií jeho nových modelů.
Konstrukce a výroba spalovacích motorů se značkou AMA by si zasloužila samostatný článek. Jejich historii motorů popsal ve své knize “Modelářské motory” Jiří Kalina.
O motory AMA 2.5 byl velký zájem. To byl asi hlavní důvod, proč pan Macháček omezil soutěžní létání s volnými modely a věnoval se upoutaným modelům a výrobě motorů. Největších úspěchů s motory AMA dosáhl Ing. Vladimír Hájek, který jimi vybavil své modely Raketa 4 a Raketa 5, se kterými v roce 1954 zvítězil v Moskvě – Tušinu na MMS. V roce 1955 měl pak motory AMA zabudované v modelech Raketa 5a a umístil se na MS na 4. až 5. místě. Další výborné umístění s motorem AMA vybojoval Rudolf Černý, když zvítězil v roce 1956 na MMS v Maďarsku. Velmi kladně byl motor AMA 2.5 hodnocen i při testu v časopise Aeromodell.
Antonín Macháček vyráběl, mimo jiné, jako jeden z prvních pro modelářské motorky i žhavící svíčky. Byly velmi žádané. Byly totiž rozebírací, takže spálené je bylo možno za pár korun u pana Macháčka nechat opravovat. Jak mi napsal Václav David, má je uschované dodnes.
Jan Kypta
Poznámka: Děkuji za osobní vzpomínky Václavu Davidovi, který měl to štěstí, že mohl od Antonína Macháčka čerpat jeho dovednosti.
Použité materiály: Knihy Jiřího Kaliny Modelářské motory a Československé letecké modelářství, časopisy Letecký modelář a Mladý letec.
V tomto příspěvku se vracím na konec čtyřicátých a počátek padesátých let minulého století. Tehdy patřila mezi nejlepší ve volných motorových modelech trojice známých modelářů, zároveň konstruktérů i publicistů: pražští Vladimír Procházk, Antonín Macháček a Zdeňek Husička z Brna. Kromě jiného se odlišovali i svým věkem. Byli o více než deset roků starší, než jejich soupeři. Tento příspěvěk věnuji jednomu z této trojice, Antonínu Macháčkovi (narozen v roce 1911, zemřel 17.1.1994). |