Vzpomínky pana Bedřicha Grunda z Prahy
Jaroslav Vyskočil očima vzpomínek. Pan Jaroslav Vyskočil se narodil 19. 9. 1902 v Jičíně, kde jeho otec vyučoval jako profesor fyziky a chemie. V roce 1916 se mu dostala do ruky první česká modelářská kniha „Modely letadel“ od ing. Pavla Beneše, který byl později známým a úspěšným leteckým konstruktérem (viz. článek v minulém čísle Zpravodaje – pozn. editora). Na začátku roku 1917 postavil podle ní J. Vyskočil svůj první jednoduchý tyčkový model, který mu úspěšně létal. Po něm pak postavil jednoduché trupové modely poháněné gumovými nitěmi. Křídla jeho prvních modelů měla samozřejmě tehdy obvyklý jednostranný potah a bývala opatřena soustavou vzpěr uchycenou v dolní části konstrukce trupu. V té době také postavil tandemový model s oboustranně potaženým křídlem s rozpětím 120 cm, se kterým provedl mnoho zdařilých letů.
Po absolvování reálného gymnázia se v roce 1919 s rodiči přestěhoval do Prahy. Tehdy se tam konala první letecká výstava v ČSR v budově Klementina v Praze 1, kterou pořádal Čs. svaz pilotů a na ní byly vystaveny kromě skutečných letadel také makety a létající modely. Tam se pan Vyskočil seznámil s Josefem Piskáčkem, s nímž pak vytvořil známou a nerozlučnou dvojici a s dalšími tehdejšími známými modeláři ing. M. Baitlerem, Karlem Bittnerem (pozdějším leteckým archivářem Národního technického muzea) a Přemyslem Pánkem, pozdějším spisovatelem výchovné letecké literatury pro mládež. Z iniciativy ing. Baitlera a K. Bittnera vznikl 6. dubna 1921 první modelářský kroužek v ČSR, kterého se Jaroslav Vyskočil stal členem.
Členové kroužku se scházeli pravidelně jednou týdně v Malostranské kavárně. Cvičnélety se svými modely prováděli každou neděli dopoledne na Invalidovně v Karlíně. V té době zkonstruoval J. Vyskočil dva modely typu „kachna“, první byl jednovrtulový s tyčkovým trupem a druhý dvoutrupový s trupem uspořádaným do tvaru písmene „V“, se kterým později dosahoval rekordního času 113 sec.
V roce 1920 jej zaujal závěsný kluzák konstruktéra W. Petznera uveřejněný v německém časopise Flugsport o rozpětí 5,5 metru a tak si o prázdninách v roce 1921 také postavil závěsný dvouplošný kluzák o rozpětí 7 metrů s hmotností 19 kg. Celkem postavil 3 závěsné kluzáky tohoto typu a v roce 1925 se s typem V-2 Z zúčastnil II. Národní soutěže plachtových letadel v Brně-Medlánkách. Zde uskutečnil četné úspěšné lety, jak o tom píše ing. F. Sekanina v knize „Sportovní letadélka“ z roku 1926. Repliku kluzáku V-2 Z postavil v roce 1974 František Rapáč z Havlíčkova Brodu a tato je nyní umístěna v Muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Naposledy se zúčastnil J. Vyskočil s kluzákem vlastní konstrukce nazvaným HEMELICE v roce 1934 Prvních závodů plachtařů MLL na Rané u Loun, kde úspěšně létal, o čemž svědčí bronzová plaketa udělená Plachtařským odborem MLL.
V roce 1925 se v Praze na Starém výstavišti (později Park Julia Fučíka, dnes již zase Výstaviště…) konala první Mezinárodní letecká výstava, kde vystavovali také i letečtí modeláři. Jaroslav Vyskočil zde předváděl tyčkovou „kachnu“ na gumu, která přeletěla Průmyslový palác a přistála až ve Stromovce za ním. Tyto lety nafilmoval Čs. filmový týdeník. Později konstruoval a stavěl celou řadu úspěšných modelů s gumovými svazky. Do roku 1932 prodával Jaroslav Vyskočil v bytě u svých rodičů v prvním patře domu č. 7 v ulici „U akademie“ modelářské potřeby jako gumové nitě s průřezem 0,8, 1 a 1,5 mm, kulaté špejle, bambus, hedvábné papíry a lehká kolečka. Později otevřel ve vedlejším domě malý krám s dílničkou s názvem „První pražský modelářský sklad MLL“. Od roku 1934 začal spolupracovat s Gustavem Buškem, se kterým společně zkonstruovali mnoho známých a výkonných modelů označených VB-…, nejprve na pohon gumovým svazkem, později i na spalovací motory. V roce 1935 společně postavili volně létající polomaketu třímotorového dopravního letadla Junkers JU-52 na tři gumové svazky, která měla rozpětí 4,5 metru. Tento model byl úspěšně předváděn na Letenské pláni, kde byl též nafilmován společností UFA. Záběry z tohoto filmu natočeném na formátu 35 mm měl pan Vyskočil doma.
V témže roce také dostal J. Vyskočil z Francie prostřednictvím pana Emila Pacovského první benzinový motorek americké výroby značky BABY-CYCLONE o obsahu 5,8 cm3. Pro tento motorek zkonstruoval a postavil s Gustavem Buškem hornokřídlý jednoplošník VB-531 o rozpětí 235 cm, se kterým po jeho úspěšném zalétání chodili pravidelně létat na nově vybudované letiště v Praze-Ruzyni. Tam s ním byl také podniknut dlouhý pokusný vytrvalostní let na čas a výšku. Sledování letu modelu domluvil se sportovním komisařem ARČS panem ing. Ferdinandem Němcem, populárně mezi letci zvaným „Ferdyš“, který jej měl sledovat ze sportovního motorového letadla PRAGA-BABY. Model ale stoupal rychleji než letoun a tak mu nakonec zmizel ve výši 1. 500 metrů v mracích, jen občas byl zahlédnut dírou v nich. Motorek běžel pravidelně 30 minut a po jeho zastavení až do zmizení v mracích klouzal 25 minut, takže jeho sledovaný let trval 55 minut. Pan ing. Růžička z Čsl. letecké společnosti usuzoval, že model letěl směrem na Vysočany a přítomný ing. Pahr se tam rozjel, ale po delší době se vrátil s nepořízenou. Model byl později nalezen na poli u obce Nebušice, naštěstí zcela nepoškozen.
Významným podílem k rozvoji modelářství přispíval Jaroslav Vyskočil vydáváním modelářských knih, ve kterých mimo jiné publikoval svoje v té době málo známé zkušenosti se stavbou modelů. Jeho nejznámějšími knihami byly příručky „Konstrukce modelů letadel“ z roku 1937 a „Jak zhotovím letadélko s benzinovým motorem“ z roku 1939, ve kterých názorným způsobem seznamoval čtenáře se stavbou modelů, poskytoval užitečné praktické rady začínajícím modelářům a obeznamoval je též s nutnými teoretickými výklady. V odborných popisech stavby jak jednoduchých, tak i dosti složitých modelů dovedl návody populárně zpřístupniti a upozorňoval v nich na důležitá místa konstrukce. Obě tyto příručky jsou dodnes značně ceněny mezi historickými modeláři a sběrateli motorů. Při osobním setkávání s modeláři dostalo se každému zájemci vždy dobré rady a doporučení pro další činnost.
V dílně pana Vyskočila vyráběl Gustav Bušek mimo jiné velmi kvalitní vrtule a od roku 1939 i spalovací motory vlastní konstrukce. První byl motor LETNÁ 6,3 cm3, který vznikl na základě zkušeností s americkými motory BABY-CYCLONE a HUSKY- -JUNIOR. Motor LETNÁ 6,3 byl opravdu zdařilý a úspěšný, vyráběn byl velice dlouho a mezi modeláři byl nejvíce oblíben. Později byly vyráběny také motory s obsahem 3,5, 4, 8 a 10 cm3. V době poválečné byly vyráběny také motory s obsahem 30 a 45 cm3. Výroba motorků v době okupace byla spojena s velkým rizikem, protože tenkráte byla válka a byl přísný zákaz zpracovávat barevné kovy jinak než ve válečné výrobě. Povolení pan Vyskočil samozřejmě neměl a tak za nějaký čas na něj přišlo udání na německou správu. Šťastná náhoda byla, že měl známého německého modeláře ing. Appelta, který byl tehdy na německé hospodářské správě v Praze. Ing. Appelt byl německý antifašista a podařilo se mu zařídit, aby pan Vyskočil nebyl pohnán k plné zodpovědnosti, což tenkráte znamenalo vězení. Situace však byla ještě zkomplikována tím, že J. Vyskočil poskytoval úkryt svému židovskému příteli panu Krausovi. Nakonec ale vše dobře dopadlo.
Koncem roku 1943 se dostal do rukou pana Vyskočila švýcarský detonační motorek DYNO a ten se mu i G. Buškovi velice zalíbil. Měli ho vypůjčený jen na krátkou dobu, Gustav Bušek ale podle něj zakrátko vyrobil svůj první pokusný detonační motor o obsahu 2 cm3, kterému se začalo říkat DIESEL. Gustav Bušek na něj postavil pěkný hornokřídlý model, který úspěšně létal a mezi modeláři vzbudil tenkráte značný obdiv a zájem. Za války se také těžko sháněly ploché suché baterie 4,5 V pro zapalování benzinových motorů, proto byl tento malý DIESEL velmi populární. Poptávka po tomto motorku byla veliká, avšak výrobní možnosti byly malé. Přesto bylo vyrobeno dosti velké množství těchto motorků DIESEL o obsahu 2 a později též 1 cm3. To se již psal rok 1944 a blížil se též konec světové války. Modelářského materiálu bylo stále méně, zásoby balzy u většiny modelářů již docházely. Přesto se pan Vyskočil obětavě snažil ze všech sil opatřiti stavební materiály i když za velkých těžkostí. Během let 1941 až 1945 zkonstruoval J. Vyskočil spolu s G. Buškem několik úspěšných motorových modelů, z nichž staří pamětníci měli v té době v největší oblibě například populární model VB-41 STŘÍBRNÝ ŠÍP, VB-601 NEBESKÁ RAKETA, VB-350 BETA MAJOR a mnoho dalších.
Nadešel konec války a pan Vyskočil opět mohl začít s prodejem materiálu a s výrobou motorků. Po osvobození v roce 1945 se podílel na konstrukcích velkých upoutaných polomaket na motory o velkém obsahu. Ještě dnes vzpomínají pamětníci na známé velké upoutané modely DHC-1 Chipmunk, Iljušin Il-14, Z-26 TRENÉR nebo maketu AERO-45 na dva motory 10 cm3. Po „Únoru 1948“ se již další konstruktérskou činností nezabýval a po uzavření svého obchodu byl zaměstnán v Měnírnách el. proudu v Dopravním podniku hl. m. Prahy. Po odchodu do důchodu stále sledoval veškerou činnost nejen v leteckém modelářství, ale i ve světovém leteckém pokroku. Až do svého pozdního stáří byl aktivním modelářem, každou neděli dopoledne na Letenské pláni předváděl s mladickým elánem svoje historické modely.
Já jsem ho poznal již v roce 1932 a od té doby jsem s ním byl stále ve velmi blízkém styku jako jeho o mnoho let mladší přítel, až do jeho úmrtí dne 27. 7. 1981, kdy ve věku nedožitých 79 let byla jeho celoživotní průkopnická práce v letectví a hlavně v leteckém modelářství ukončena. Svojí prací přispěl opravdu významným způsobem k propagaci a velkému rozšíření zájmu o letectví a modelářství – jako odborník a znalec materiálů a později i jako výrobce modelářských potřeb výborné kvality. Zaslouží si úctu nás všech modelářů a budeme na něj vždy rádi vzpomínat.
Bedřich GRUND
Své vzpomínky na našeho snad nejznámějšího modelářského průkopníka Jaroslava Vyskočila píše čerstvý „osmdesátník“ Bedřich GRUND z Prahy.