Přetěsnění motoru O&R, ale použitelné i pro další typy.
Zdeněk Sýkora položil otázku v e-mailové komunikaci a shodli jsme se že by to tu mělo být pro všechny.
Zdeněk Sýkora
Ahojte,
jen taková moje zkušenost - případně prosba o rady od zkušenějších.
Normálně bych to napsal do Fóra na SAM78, ale jak již kdysi prohlásil Michael: "Tam píše jenom Zdeněk a protože mu tam nikdo neodpovídá, tak je schopen se pohádat sám se sebou!" , tak zkusím tady.
Jak se veřejně už ví, tak jsem kdysi pořídil desítku Ohlssona a snažil jsem se s ním lítat - někdy náhodou nějak jel, ale většinou to bylo marné trápení. Petr (Knoflík) se na to nemohl dívat a tak mě zapůjčil jednoho ze svojí sbírky, který funguje naprosto neuvěřitelně a spolehlivě a já s ním odlítal dvě MČR a jednu Evropu. Jelikož už je mě to trapný, tak jsem začal zkoumat, proč jeden stejný motor chodí a jiný ne. Aktuálně mě k tomu vyburcoval další motor - Robertův, který už začal "zbrojit" na letošní Evropu a zjistil, že se ten jeho Ohlsson chová úplně stejně blbě, jako ten můj.
Jasně, většina asi řekne - hoďte to do šrotu nebo v lepším případě na stojánek a do vitrínky do sbírky a zkuste koupit něco jinýho, co bude chodit.
Ale to by bylo moc jednoduchý a mě to nedalo a začal jsem hledat příčinu.
Oba motory se chovají stejně: když se jim stříkne palivo nad píst, tak vždycky bez problému zabafají. Po ucpání difuzoru a protočení vrtulí palivo v pohodě nasají, ale nikdy se nerozjedou. Jednou, u mého motoru, po hodně dlouhém "bafání" stále dokola, se motor asi dostatečně zahřál, zřejmě tam došlo k nějakým teplotním dilatacím a motor se rozběhnul. Hned mě zaujalo, že po karteru, v místě přefukového kanálu, mezi karterem a válcem, z motoru vzlíná (v podstatě souvislým proudem) dost nespáleného paliva.
Tím pádem problém je jasný - u obou našich problémových motorů přestal těsnit ten materiál mezi karterem a válcem/vložkou motoru ( je to divný - vždyť je to tam jen cca 80 roků !) a tím pádem palivo, které se nasaje do prostoru klikovky se potom nepřefoukne nad píst, ale zvolí jednodušší cestu - ven z motoru.
Moje otázka zní: "Lze tento problém nějak odstranit? Zkoušel jsem to hledat někde na netu, ale nic jsem nenašel.
Asi nejjednodušší řešení se nabízí zkusit ten přechod karteru a válce utěsnit zvenčí nějakým moderním materiálem/tmelem, který zvládne jednak tu teplotu, ale také různou teplotní roztažnost Fe a Al. S tím teď máme s Robertem v plánu experimentovat. Má někdo pozitivní zkušenost?
Složitější řešení by asi bylo se pokusit ten motor přetěsnit. Pochopil jsem, že je to složeno slisováním (asi i při různých teplotách karteru a vložky) a následně pojištěno dvěma nýty - zatím jsem nepochopil jak - ve vložce jsou nějaké otvory/vybrání? Zkoušel to někdo rozdělat - dělá to někdo?
Odpovídá Miroslav Vaněk
Ahoj Zdeňku,
Kdysi se mi podařilo utěsnit motor Loctitem 648 tak dokonale, že se ani netočil, natož aby prosakoval.
Kdyby se to udělalo rozumně, například Loctite přikapávat do paliva za chodu až do požadovaného utěsnění,
Dal by se motor utěsnit elegantně jako u oprav píchlých pneumatik pomocí těsnícího spreje …
Pokud by se to nepovedlo, tak na stránce KHMM je návod, jak si postavíš indukční troubičku,
Pomocí níž Loctite z motoru zase vyteče …
Dále odpovídá Petr „Knoflík“ Knob
Ahoj Zdeňku,
tak tohle je zajímavé. Všeobecně tento problém Ohlssonům nevadí, nicméně nikdo neví kolik paliva touto netěsností uniká. Záleží na tom, jak moc to netěsní. U Ohlssonů tenkrát neměli asi moc materiálů na utěsnění a když Ohlssona rozebereš, u předního víka je papírové těsnění. je tedy možné, že tady je obdobně papír. Taktéž to může být něco z bavlny, nebo nějaký fíbr, je to přeci amerika, že?
Před lety jsem se tím už i já zabejval. Tenkrát se mi do ruky dostal vteřiňák černé barvy (nepamatuju si označení) a spolu s obyčejnou nití jsem ho tady úspěšně použil. Jenže po čase opět netěsnil. Každopádně když těsnil, tak to bylo v pořádku.
Jsi li tedy právě vylezlý zpoza kombajnu (ta fotka je úžasná, zkus tedy použít Mírou zmiňovaný Loctite 648.Jenže před tím doporučuju opatně a asi nejlépe jehlovým pilníčkem odbrousit co nejvíc těsnění, které tam je a vystupuje ven. Do vypilované drážky - nevím jak to bude vypadat pak namotat něco, klíďo i mnou zmiňovanou nit a opatrně zakapávat Loctitem. Mělo by to pomoct. Pozor, před pilováním důkladně odmastit, ale to je logické. Z nitě a lepidla se udělá vlastně navrch takový kroužek, který by to mohl udržet. Samozžejmě by se dal použít i nějaký Lukopren, ale v tomto nejsem znalec a vteřiňák krásně prosakuje do nitě.
Ohlssoni jsou tím jak spojili válec s karterem vyjímeční a zřejmě si na tom i dost zakládali. Na vše měli přípravky aby to byl perfektní spoj, ale je vidět, že už po 80-ti letech toto někdy nedrží. Nikdy jsem se nepokoušel toto snýtování rozdělat, ale v mém kufříku pád dílů mám, kde to někdy někdo už zkoušel. Dokonce mám i torzo motoru, kde je zhryzlej píst ve vložce. Tohle už kdysi někdo v USA chtěl povolit a tak dírou na svíčku chtěl píst vytlouct, ale marně. Píst se proděravěl a pokus zřejmě skončil. Tak tento díl budu muset někdy i já zkusit roznýtovat a podívat se jak to je smontováno a třeba i opravit. Bohužel to teď při mém pracovním vytížení nedám, to chce čas, ale kluci, důchod se blíží (za 7 let).
Jdu do dílny, sezona klepe na dveře a ač chci brzo lítat, stále ještě nemám s čím.
Pokračuje Petr Hrubý
Ahoj Zdeňku, při těsnění motorů jsem vyzkoušel spoustu silikonů k tomu určených a jediný, který se mi osvědčil je MEGA Grey. Používají ho kamarádi co jezdí motokros a doporučili mi ho. Pro lepení trhlin na motorech a nebo vložky svíčky na řetězové pile se mi osvědčil epoxid ( poměr cena výkon ) Quick Epoxy výrobce Alteco.
Uběhnul zase nějaký den a tak se podělím s "novinkami".
Soused doma našel nějaký tmel/lepidlo na krbová těsnění a tak jsem zkusil na svém neposlušném motoru přechod karteru a vložky zvenčí "zapatlat". Po vytvrdnutí jsem provedl zkoušku motoru a potvrdilo se, že opravdu problémem je tato netěsnost - motor fungoval naprosto bez problémů. Bohužel použitý tmel je na cementové bázi, takže ztvrdnul na kámen a po asi 8 minutách chodu motoru se odloupnul.
Robert zakoupil Petrem výše doporučený epoxid a já jsem v dílně objevil také doporučený MEGA Grey, takže, jak bude chvíle, zkusíme tyto materiály.
Mezitím jsem nechal oba mé Ohlssony (.60 a .19 FRV) zrentgenovat a konečně je mě jasné, jak tato, dosti ojedinělá konstrukce motorů funguje. Ze snímků je u obou motorů jasně patrné, že jistící nýty (u .19 FRV zřejmě zalití cínem nebo podobným materiálem) mírně zasahují do těla vložky a tím ji zajišťují proti vysunutí a pootočení v karteru. To znamená, že v místě nýtů jsou ve vložce vybroušeny důlky - je otázkou, jestli tam byly broušeny až po slisování karteru s vložkou nebo byly na vložce připraveny předem - ale asi je to jedno. Další otázkou je, jak je zajištěno, že nýtky se neuvolní a nevypadnou, ale může to být tím, že otvory v karteru mohou být mírně kónusové, ale to ze snímků není patrné.
Zase uplynula nějaká doba a tak se podělím s novými poznatky:
Na ME v Nitře se mě vůbec nepodařilo rozchodit mého Ohlssona 60 (i když se třeba na chvíli normálně rozběhnul, tak to vždy skončilo „zahozením“ vrtule a následným dlouhým hledáním matky vrtule někde v trávě). Když matičky „došly“, další trápení bylo odloženo na doma a rozhodnul jsem se tento nefunkční motor kompletně rozebrat a pokusit se nějak nahradit v podstatě již neexistující těsnění mezi karterem a vložkou válce (místo pokusů se zalepováním zvenčí). (samozřejmě spojitost vadného těsnění se zahazováním vrtule se ně zdála být nepravděpodobná).
Dostala se ke mně informace, že podobné pokusy na tomto motoru již také začal provádět Milan Gerža a že motor má rozebraný - zajímavou novinkou pro mě byla informace, že vložka je do karteru volně nasunutá – původně jsem si myslel, že je to nějak slisováno.
Po odvrtání pojistných „pecek“ (pozor – jak stěna karteru, tak vložky je velice tenká!), šla vložka opravdu snadno z karteru vysunout. Původně jsem si myslel, že by uvolnění vložky z karteru pomohlo její pootočení - nejde to, je to vzájemně „sezámkováno“.
Po rozebrání se úplně rozpadly zbytky původního těsnění a podle mě je více než jasné, že nebylo použito nějakého plošného těsnění, ale spíše nějaký tmel, který ztuhnul po sestavení a zajištění vložky v karteru. Styčné plochy karteru (v místě přefukového kanálu), které tato hmota musí utěsnit proti spodní hraně válce , jsou velice tenké – asi 1 mm!
Zásadní otázka je, čím původní těsnící hmotu nahradit? Já bych to viděl na nějaký moderní plošný těsnící materiál (asi stačí tloušťka 0,5mm), který odolává vyšším teplotám (kolik?) a s příměsí gumy, aby bylo těsnění stále elastické, protože tato konstrukce motoru neumožňuje případné dodatečné dotažení spoje šrouby, jak je to běžné u většiny ostatních motorů.
Zkoušel jsem na netu trochu zabrouzdat, co by bylo vhodné, ale nabídka současných těsnících materiálů je tak obrovská, že by asi bylo nejvhodnější doporučení nějakého specialisty z tohoto oboru (např. Gumex, Kalina, apod.).
Pro moje pokusy jsem provizorně vystřihnul kroužek z 0,5 mm teflonu (který jsem našel v dílně) , motor sestavil a zkušebně stáhnul čtyřmi svorníky. Motor krásně saje, nikde žádné palivo neprolíná a i bez problémů naskočil – jenže opět následovala rána a zahození vrtule. Nakonec pomohla výměna kladívka a motor zdá se , konečně krásně běží. (vůbec netuším, co na tom původním kladívku může být za problém - na pohled i při pomalém protáčení motoru fungovalo normálně!).
Teď jen budu čekat, jestli se mě nepovede kontaktovat nějakého odborníka přes těsnění, nebo jestli se někdo neozve s radou, jaký těsnící materiál by byl nejvhodnější.
Ahoj, co takhle nějaký fotky? Mně by třeba zajímali fotky z toho rtg o kterých píšeš v minulém příspěvku...Zajímalo by mne jak to vypadá uvnitř...Já mám fotky jen mé zlomené klíční kosti, ale to asi nikoho nezajímá 🙂
Martin
Dobře, něco jsem seskládal