Diskuzní fórum

Please to create posts and topics.

Evropská pravidla

PreviousPage 2 of 3Next

[quote:6085112de2="shark"]...ale přijde mi to úplně uhozené, létat kategorii, kde řidič nevidí model!... [/quote:6085112de2]
Vím, ale prostě tak to je a za těch pár roků se to soutěžení a nejen v této kategorii, takto vyvinulo a je pravda, že dost lidí co znám, přešli z TEXACa na "spravedlivější" OTMR. Poslední změna v TEXACu - prodloužení času z 15 na 30 minut letového času to ještě zhoršila.
Zakázáním dalekohledů se "otevře trh" s ostrozrakými návodčími.

No,

když se nám tady ta diskuze rozjela, jen malá poznámka odjinud - u našich volných časoměřič měří, dokud vidí model, v okamžiku, kdy ho ztratí, měřit přestává. Nicméně tohle je poměrně subjektivní kritérium vzdálenosti...

I takhle by se to dalo řešit jen je tu drobná vada a to u rádiem řízených modelů je podmínkou uznání platného letu návrat modelu na letiště a teď pozor vlastí silou 😆 😆 😆 😆 , nemůže ho tedy donést ani soutěžící a ani pomocník jako u volných modelů. Kde se model pohybuje počas letu je celkem jedno pokud nenarušuje bezpečnostní zónu.

Petře, teď mě napadá, jaký smysl mělo rodloužení letového času v TEXACu na těch 30 minut? Vždyť se rozlétání stejně vždycky létá a je asi jedno, jestli to lítají 4 modely nebo 10. Těch 30 minut je neskutečné trápení soutěžících a řekl bych že to nakonec i celou soutěž zbytečně prodlužuje (řekl bych, že původní záměr byl naopak soutěžení zkrátit). Myslím, že by bylo vhodnější ubrat paliva. Líbí se mě také zvýhodňování dobových motorů (a jejich replik), jak to teď zkouší pánové z KHMM, ale nejsem přesvědčen, že by se na ME našel někdo, kdo by motory dokázal "pohlídat". Vždyť se to nedaří ani s modely letadel. 😥

Ahoj Zdenku, nad smyslem této úpravy zůstává rozum stát. Mělo se to původně přiblížit Americe, tam se údajně lítá na 30 minut ovšem mají i více paliva. Tím že se zvedl čas maxima a palivo zůstalo stejné, došlo vlastně k ubrání mnoižství paliva oproti Americe. Zřejmě to mělo i probrat startovní pole tak aby se nerozlétávalo "tolik" soutěžících. Marně pátrám v paměti kdy se rozlétávalo více jak deset soutěžících při původním času maxima. Podle mě je mnohem těžší nalétat dvakrát 15 minut než jednou 30 minut. Vždyť to musí vědět každý, že když je tam termika je problém se dostat dolů třeba po hodině. Osobně jsem létal na svahu i dvě hodiny v kuse a byl problém se z toho dostat na zem. Vím svah není termika, ale. Starší způsob létání TEXACA byl určitě spravedlivější, dnes není možné zkontrolovat ani množství paliva v modelu. Záměrně píšu v modelu, protože nádrž je lehce kontrolovatelná ovšem co celý palivový systém. když budu mít hadičku a teď to přeženu metr dlouhou tak tam mám hned násobek povoleného paviva. Proto bych byl pro vrátit se k původnímu plnění přiděleného paliva do prázdného pal. systému, pak bychom se možná divili. Zase si nepamatuji, aby někomu dřív šel motor déle než 7 až 8 minut. dnes je to průměrný chod motoru, že by ty samé motory přestaly žrát 😆 😆 😆 😆 😆
Možná by stačilo zakázat ty dalekohledy a možná bych povolil jen pomocníka a né ceté týmy, taky si to určitě zaregistroval, že se ve Slavnici naráz vyrojil tým lidí a každý měl svou funci. nosič, startér, ladič, vrhač, meteorolog, našeptávač, pozorovatel a možná i stavitel 😆 😆 sakra kdo to má platit takovejch lidí.

Když to tak čtu, tak jsem rád, že jsem ty Texaka nezačal lítat. Což takle vzít si příklad u V2 a neomezovat palivo ani dobu chodu motoru a omezit jen čas na 5 minut a přelétaný čas odečítat, nechat přistání kdekoliv v prostoru letiště a nulou hodnotit převrácení modelu při přistání nebo postavení na čumák. Na vteřinu se čas trefuje špatně a nějaké, rozdíly tam vždy jsou a přistát s modelem bez převrácení znamená že model by se nenechal "zapíchnout" tak jak je to u některých kategorií zvykem. Proto přistání ne na vyznačený bod ale na celé letiště. Ahoj Ivan

Ivane,

byť jsem se nechtěl této diskuze zúčastnit, Texaca taky nelítám, nedá mi to. Tvůj příspěvek do diskuze považuji za velmi rozumný, až na jednu věc. Narozdíl od védvojek jsou historické motorové modely poněkud roztodivnějších tvarů. Ono zapíchntí čumákem či obrácení na záda je u védvojky, s ohledem na jejich obvyklou konstrukci, prasečina. Nicméně, taková kombinace krkatého éra (težiště výrazněji nad osou trupu), nevhodně umístěné osy podvozku a mírně nerovné přistávací plochy udělá svoje. On ten podvozek byl u volných modelů zhusta konstruován spíše ke startu a jako "airbag" při přistání než jako prostředek pro elegentní dosednutí na tři body s efektním dojezdem. Ale netýkalo se to jen modelů. Jak jsem se dočetl, v našem meziválečném letectvu se vžil pojem "dámské přistání", který celkem srozumitelně popisoval, v jaké poloze se po takovémto přistání nacházely podvozkové nohy. A srovnání mezi krkatým érem a meziválečným dvouplochem není úplně od věci. A záměrně a bezpečně lze zapíchnout snad jen éro prošpikované tu skelným, tu uhlíkovým vláknem...

Emil

Je vidět, že asi nejvíce nejasností je u TEXACa. Já se tuto kategorii snažím létat a tak zkusím ve svých názorech pokračovat.
Řekl bych, že vážení modelů a limit paliva u TEXACa je určitě na místě – vychází z historického způsobu soutěžení v této kategorii a už výběr vhodného modelu (rozpětí, plocha, zvolení vhodné hmotnosti) patří k soutěžní taktice. S tím souvisí podle mě velice důležitá otázka ohledně zmenšování/zvětšování modelů (je tak obrovský výběr modelů, že si myslím, že nemáme zapotřebí stavět dvoumetrové Můry, metrová Jasco Flaminga, apod.).
S tím přistáváním souhlasím s Emilem – znám modely, které přistání nekončí jinak než opřením o motor a i když jsem v našem klubu vyhlášený „pes na pěkně provedené přistání“, tak z vlastní zkušenosti vím, že motoroví historici se chovají značně nepředvídatelně (vysoké těžiště, vysoké podvozky, nosné profily…).
Co se týká nádrží, tak dle mého názoru je to v pravidlech napsáno naprosto jasně a mě se tato varianta viditelného – snadno zkontrolovatelného palivového systému líbí (včetně možnosti doplnění nádrže těsně před startem). Samozřejmostí je provádění alespoň namátkových kontrol. Ano, můžeme si říkat, že modelařinu i to soutěžení máme pro zábavu, jako relax po práci, že bychom neměli mít zapotřebí podvádět, ale všichni moc dobře víme, že se vždycky najdou nějací vykuci, honiči za poháry, kteří nakonec dokáží „otrávit“ celou soutěž.
Myslím, že by se měla v pravidlech také ujasnit poznámka ohledně doporučení zhasínání motoru – buďto ANO všichni povinně nebo tuto poznámku úplně vypustit, ať tím nevznikají nejasnosti.

Ještě se vrátím na začátek tohoto vlákna - k připomenutí problému měření času chodu spalovacího motoru. Také uznávám, že zastavovat stopky podle páčky vysílače je špatně – když jsme ve Slávnici při pozorování klání v těchto kategoriích ze zahrádky restaurace (ideální odstup pro vizuální měření) zkoušeli stopovat některé motory, málokterý dodržel časový limit. Ale na druhou stranu i v tom vizuálním stopování na ploše vidím problém. Dosud na ME létalo tyto kategorie malý počet soutěžících, ale předpokládám, že už od Maďarska bude dost velký nárust a to si potom nedovedu představit v jekotu motorů na ploše rozeznat sluchem, kdy motor ve stometrové výšce zhasnul. Co by bylo ideální a hlavně v praxi použitelné nevím. Pánové z KHMM to ve svých pravidlech vyřešili tím, že při soutěžním motorovém letu nesmí běžet jiný motor. Ale to je samozřejmě pro ME nereálné.

Právě jsem publikoval pravidla e-wakefieldů tak, jak se budou létat na ME. Líbí?

Líbí se mi z hlediska jednoduchosti, mám však poněkud problém s explicitně určenými motory...

Anglický originál pravidel nepřipouští žádné ekvivalenty, pouze tyto konkrétní motory.

PreviousPage 2 of 3Next