BV-modely s gumovým pohonem
Sharku,
tak montáž byla dočasná, ladil jsem lože výškovky.
Jinak to před fotkou strávilo 24 hodin v šabloně. Tedy v šabloně... Na profil s rovnou spodní stranou nebo profil co má tu odtokovku narovno (tvoří to takovou "autostabilní" vlnku na dolní křivce) se mi výborně osvědčily ty báječné tlusté trendy časopisy se spoustou reklam na křídovém papíře, co kupuje přítelkyně. Oni jsou poměrně těžké a relativně tuhé. Stačí křídlo nebo výškovku položit na rovnou desku a položit na něj 3-4 časopisy. Poměrně pěkně obepnou horní křivku profilu a rovnoměrně rozloží váhu po celém křídle, takže se kroutit nemá co a současně je zajištěno, že se to ani neotlačí ani se to nevyhne do lavóru.
Přítelkyně taky vždycky koulí očima, když vytahuji plánek na éro a s evidentní hrůzou se ptá, jestli i na tohle éro budu tu vrtuli vyrábět...
Tazi,
přítlkyně měla jet o víkendu do Prahee za kámoškama, už jsem ji dokonce pátek odvezl do Brna (měla jet vlakem), prý ať si užiju doma sám. Odpoledne, když jsem se vrátil z práce, našel jsem ji zase doma, prý že to odpadlo ale prý se mám chovat, jako by tu nebyla... To neměla říkat... 😆 V pátek večer došlo k dočasnému přebarvení koupelny, kde jsem máchal papír, v noci jsem žehlil, v sobotu se to potáhlo (stihl jsem i uvařit), v neděli se to sesadilo. Odpoledne jsem pak spáchal generální úklid bytu. Kdyby přítelkyně neměla rodinu až tam u vás, asi by se přes víkend nejraději "odstěhovala k mamince". Večer jsem pak udělal ložiska do vrtule a hlavice z nýtků s půlkulovou hlavou.
Tazi, jestli si Emil nedá poradit,na Drncovi Akrona neuvidíš!
Emile, i malý skok s deterem !!!!
Do obou sekcí Pravidla dávám návrh pravidel gumáků zaslaný vedení klubu i do zpravodaje.
Hele Sharku, neprovokuj jo 😆 ?
Náhodou, Hi-Climber mi ulít v Hořicích, protože neměl deter a na tu "severskou" termiku nebyl stavěný. Cloud Trampíci mi neuletěli, bezpečně přistáli. Bohužel do 2,5 metrové kukuřice, která je teď přímo vedle modelářské plochy v Medlánkách. Jediný Senator No. 1 mi ulít při zalétávání kdy jsem z přemíry optimismu nezapálil deter na 1/2 otáček v gumě.
Pán promine !
K tomu uzrávání ploch pod časákama jsem trochu skeptický, ale snad ti to funguje. Když jsem páchal menší modely,nechával jsem ocasky zrát v knihách,jenže po vyndání se stejně zkroutily. Dnes mám šablony,laťovka + balsa,jednu stavitelnou podle vzepětí těch kterých křídel,jednu ze dvou prken desítky na ocasky a teď jednu na Gollywocky pro křídla vcelku. Tu využiju i na Pé třicítky. Taky jsem měl pár jednorázovek na křídla dvacetin,ty byly docela komplikované díky měnícímu se profilu od kořene ke koncům.
Připíchávám to špendlíkama a většinou nechám alespoň čtvrt roku uzrát.
Nevýhoda je,že šablony zabírají místo a taky se musí vyrobit.
Legrace byla,když jsem nalakovaná křídla z plné balsy zatížil časákama na skříni-naštěstí vyřazené- a z lenosti nedal na skříň nějaký igelit. Lak byl pochopitelně již zaschlý,nelepivý,jenže skříň nebyla lakovaná šelakem,nebo co se to dřív dávalo,anóbrž nitrem,nějak to zareagovalo se stále se odpařujícím ředidlem a...No, zbytky křídla jsou tam dodnes.
Tak můj osobní názor je, že je dlouhodobé "sušení" nanic. Ony nitro nátěry nejsou vůči vlhkosti zcela rezistentní (i sluníčko jim nedělá dobře), takže stejně po prvním podvečerním zalétávání potah nasaje vzdušnou vlhkost (při západu sluníčka s klesající teplotou relativní vlhkost roste) a potah povolí. Hodíš to do auta, tam je vzduch sušší, než dojedeš domů, povolený potah se zase vypne a vrtuli máš nanovo. Takže je stejně nutné průběžně rovnat.
Řečeno slovy ctihodného sira Humphey Applebyho,,je i není to pravda".
Vyzrávání význam má,věř starým pardálům. Úplně nejlepší je to v té šabloně nosit z mrazu do tepla,potírat vodou,atd.,ať si to zvyká! Potah pak samo povolí při změnách teplot, ale zase se to vrátí tam, kde to má být.
U větších modelů je nějaké minimaketářské nadýchávání negativů nanic,ty kostry jsou dost bytelné.
U modelů jako F 1G,které mají tenké profily se to často řeší ukládáním do šablon,pokud se nelétá. Nebo se kostra dělá z uhlíku,s tím pak nehne nic,nakroucení musí být již při stavbě.
Zatím mi nic vrtuli neudělalo,zvednutá odtokovka na VOP u Jaguára je holt daň za způsob stavby,1,5 balsa je opravdu málo,zvlášť je-li broušená do klínu. S tímle zkušenost mám-placatý ocasky nebo odtokovky brousit velmi zlehka,jinak se stlačují vlákna a pak se to kroutí.
Pořád jsem ještě v práci,montují tu nějaké trezory,leze mi to na nervy.
Konečně jsme na další stránce a nemusím procházet přes ty Emilovo dobroty! 😀 😀
Tedy Sharku,
o stárnutí materiálů něco tuším, jenže než se s něčím piplat a chodit to pravidelně v zimě venčit (už teď jsem u sousedů větší exot, než soused, co nosí do auta brašnu s tenisovou výbavou) a pak to při zalétávání rozflákat, volím variantu slepit - zalétat - opravit - znovuzálétat - letět - opravit - letět - zgenerálkovat. To se dá stihnout během jedné - max dvou sezón. On ten materiál na éra, mrška, není na věky, některé materiáli povolují, některé křehnou, některé jsou vlastně permanentně vláčné i když velmi pomalu, pořád tečou.
S tím žvancem ti udělám radost (za trest 😆 ). Další pidigalerie:
Rýžová kaše s malinami:
[img:b872794497]http://home.tiscali.cz/cz848738/Jidlo/New/IMG_0009.jpg[/img:b872794497]
Svíčková obalená ve slanině:
[img:b872794497]http://home.tiscali.cz/cz848738/Jidlo/New/IMG_0010.jpg[/img:b872794497]
Čerstvý pstruh na kmíně:
[img:b872794497]http://home.tiscali.cz/cz848738/Jidlo/New/IMG_0012.jpg[/img:b872794497]
Kuřecí závitky:
[img:b872794497]http://home.tiscali.cz/cz848738/Jidlo/New/IMG_0022.jpg[/img:b872794497]
Tenhle recept vzniknul ad-hoc, lednička a mražák byly vyluxované - tedy variace na téma čína:
[img:b872794497]http://home.tiscali.cz/cz848738/Jidlo/New/IMG_0038.jpg[/img:b872794497]
Kuře na smetaně (chutnalo to líp, než jak vypadá fotka):
[img:b872794497]http://home.tiscali.cz/cz848738/Jidlo/New/IMG_0045.jpg[/img:b872794497]
Klasika - křenová omáčka:
[img:b872794497]http://home.tiscali.cz/cz848738/Jidlo/New/IMG_0063.jpg[/img:b872794497]
Koláčky - tohle dělala přítelkyně:
[img:b872794497]http://home.tiscali.cz/cz848738/Jidlo/New/IMG_0064.jpg[/img:b872794497]
Steak z lososa (byl čerstvý, nebylo nutné vymýšlet kompikovanou přílohu):
[img:b872794497]http://home.tiscali.cz/cz848738/Jidlo/New/P1010013.JPG[/img:b872794497]
Kuřecí prsíčka "Kijev":
[img:b872794497]http://home.tiscali.cz/cz848738/Jidlo/New/P1010024.JPG[/img:b872794497]
Jatýrka (opět chutnalo líp, než jak vypadá foto):
[img:b872794497]http://home.tiscali.cz/cz848738/Jidlo/New/P1010055.JPG[/img:b872794497]
Chilli Con Carne:
[img:b872794497]http://home.tiscali.cz/cz848738/Jidlo/New/P1010057.JPG[/img:b872794497]
Emile, s érama je to jako s tím jídlem.
Mám třeba zažitý postup na guláš-tedy v mém případě spíš paprikáš- a ten prostě dodržuji,aby vzniknul vždy ten dobrý a správný guláš. Ne že by moje máma neuměla vařit,ale dělá to jinak,trochu to šidí a vznikne jí [color=red:2efdf8b33e]vařené maso[/color:2efdf8b33e]. Tchýně zase se svojí mánií vše zahušťovat vytvoří [color=green:2efdf8b33e]maso zadělávané v mouce[/color:2efdf8b33e]. Není to ten správný gulášek jaký si čmudili v kotlíku hungary pastevci někde v puzstě a jehož přípravu mi vysvětlovala jedna maďarka,mimochodem děsně chlupatá. 😯 A pak taky to servírování, mužeš to kydnout na talíř,smíchat dohromady a sežrat lžící,nebo to nazdobíš,jako to děláš Ty. Výsledek je ovšem vždy stejný,skončí to v břiše a pak dál.
Takže účel to splní,zasytí to,lítá to. Ale větší zážitek máš z toho,co je dělané dle zavedených postupů a načinčané a vzpomínáš na to raději a déle,než na to,co je tak trochu odbyté. (Tím tedy nechci říct,že máš odbyté modely!!)
Ale jinak-staršího Kordu,toho s tím tmavým trupem,mám asi sedm let a prostě ho vždy jen vyndám z krabice a letí. U Moskyta jsem postup vyzrávání nedodržel a kroutí se, za dobu co s ním lítám jsem už několikrát opravoval seřízení.
Třeba s trupy se nemazlím,ty lakuji obden,ale křídla a ocasky nechávám alespoň týden vyzrát,než dám další vrstvu.
Hernajs,musím jít taky něco dělat,pokračování příště.
No jo no. Když vono mě asi baví víc lepit než lítat. A jakmile zálítám éro a dosáhne solidní letuschopnosti, už to není ono, není na něm co vylepšovet 😥 . Výzvou je to éro zprovoznit 😀 . Proto jsem nikdy neuvažoval o RC, tam je to zletuschopnění přeci jen snadnější (když to letí blbě, tak máš možnost tomu pomoct). U volňásků se mi líbí, že co nevymyslíš na zemi, to už "neukecáš".
Že sem tahám zas to žrádlo, já se v životě setkal se spoustou šéfkuchařů a ani jednou šéfkuchařkou. Neříkej to nahlas, ale vony ženský neumí vařit obecně. Né že by vařily vyloženě špatně, ono se to dá jíst, zasytí, hlady neumřeš, ale chybí tomu něco nedefinovatelného. Viz má přítelkyně, vaří dobře, jenže když vaří, tak nejdřív vaří dle receptu a pak tu chuť dožene nějakou kořenící směsí nebo sajrajtem s glutamátem (Podravka a podobné sračky). Všechno, co je výše na fotkách je vařeno jen ze základních surovin (když na to příjde, i rajčatový protlak jsem si třeba vařil). Zrovna minulý týden jsem se o tom bavil s tatíkem (šéfkuchař V.V.). Táta konstatoval něco v tomhle smyslu:
Ženský, když uvařil něco báječného (jako že na nic, co by uvařil a nebylo to dobré, si nepamatuju) se ptaly po přesném receptu. Při tomhle požadavku vždycky skřípal zuby. On totiž ten "dokonalý recept" neexistuje. Vždycky musíš přizpůsobit postup, dávkování surovin, ingrediencí, okamžitou teplotu při úpravě, aktuálním vlastnostem a situaci. Modelář by řekl "cit pro materiál". Chlapi se ho spíš zeptali, co mají udělat pro to, aby to mělo tu správnou chuť. Ani u jednoho jídla, co jsou na těch fotkách, a co jsem vařil, jsem nedodržel recept, vždycky ho musíš operativně upravit (není mouka jako mouka, maso je někdy vodnatější, tužší, šlachovitější, není olej jako olej, není rajče jako rajče ... ).
Asi proto je spousta chlapů modelářů a ženskou abys mezi nima lupou hledal. Slepit éro totiž nejde bez citu k materiálu.