XIX. SAM RC Mistrovství Evropy 2023 NITRA
Konečně Evropa zase svobodně dýchá, co se týká zdravotních opatření a přeji Ukrajině aby vyhnala okupanty a aby Evropa svobodně dýchala i v míru. Sjeli jsme se v neděli 25.6. do Nitry ze všech koutů starého kontinentu a dokonce i z USA, abychom si poměřili síly s historickými modely. Kolegové Slováci mají s pořádáním velkých akcí bohaté zkušenosti a i letos ukázali, že to umí na jedničku. Nitranské letiště je tak velké, že mohl být i plný letový provoz velkých strojů a my v koutě letiště nikomu nevadili. Přitom jsme pro sebe měli prostor přímo královských rozměrů.
Celou neděli probíhala registrace soutěžících a večer zasedali prezidenti jednotlivých SAMů Evropy. Zasedání řešilo sjednocení pravidel kategorie “CLASSIC TEXACO”, která se prozatím létala v každé zemi trochu jinak. Bylo sníženo množství paliva a zavedeny maxy a podle těchto parametrů se budou lítat další mistrovství. Ostatní pravidla zůstávají beze změny. Nemám žádný poradní hlas, ale za mě bych doporučoval, aby všechny elektrokategorie měli povinně kontrolní zařízení na chod motoru. V dnešní době výbava za haléře a nechápu, proč se tomu naši velitelé brání. Odpadlo by spoustu dohadů. Příští mistrovství nebude XX. evropské, ale na maďarském letišti Jakabszállás se poletí I. Světový šampionát SAM RC. Dvacáté evropské mistrovství se poletí až o rok později v Itálii a bude pojato jako výroční, neboť právě v Itálii byla série těchto modelářských klání založena.
A jdeme na pondělí.
Uvítalo nás krásné počasí a létání bylo jen o radosti. Dokládá to 9 letců do rozletu v kategorii Alot. Proč nakonec nastoupilo na plac jen 7, netuším. Měl jsem to štěstí, že i moje letadlo bylo v řadě s ostatními. Všichni odstartovali a vyrazili směr Nitra za večerním teplem, které stoupá z města. Já to zkusil doleva nad strniště. Ještě Jonáš Kučera zvolil jinou taktiku a kroužil přímo nad plochou. Nastoupal do takové výšky, že musel model stáčet dolů, aby ho vůbec viděl. Můj Berryloid na tom by podobně, ale při rozpětí křídel 3500mm jsem měl výhodu lepší viditelnosti a to asi nakonec rozhodlo, že Jonáš přistál dřív. Smekám klobouk před jeho výkonem. 3 Istvan Korno a i 4. Dalibor Špaček předvedl, že je Pan pilot.
NMR 2,5 Ukořistil zkušený maďarský prezident Torok, když si počkal na dobré podmínky a šoupl 3x max za sebou. 2. Ital Boccia a 3. nějak zbylo na mě. Dá se říct, že to byla moje premiéra s konkurence schopným modelem a zbytek už jen štěstíčko.
Velký mač na dlouhé časy a velké výšky je Classic Texaco. Pokud chcete uspět, musíte se udržet i přes 30 minut a to vrchovatě splnil Petr Knob, který si let báječně užil a ještě nám nedal šanci. Druhý byl výborný modelář a grandiózní pilot Vojta Antonak. Po prvním letu jsem na kamarády ztrácel a tak to poslal nahoru ještě jednou a trefil takový stoupák, že se model rozpadl ve vzduchu. Aspoň je co stavět.
Úterý
Od rána silný nárazový vítr a tak ředitel soutěže posunul start na pozdní odpoledne a létalo se až do tmy. K večeru se počasí umoudřilo a my si létání opravdu užili. Asi pro většinu modelářů jsou královskou disciplínou větroně. Bohužel jim moc nerozumím a tak jen napíšu, že v rozletu vyhrál opět náš reprezentant Roman Fousek o fous pře slovenskými kolegy Ivanem a Horáčkem. Už jsem to kdysi psal. Dívat se jak Roman vede svůj větroň, to je silný zážitek. Bravo Mistře!
V OTMR AB jsme si dost věřili a jak se říká: “Nedělej účet bez hostinského.” My se potili ještě v horších podmínkách a zkušení italové si počkali, přišli, odlétali a vyhráli. První evropský prezident Grassi a třetí jeho kolga Gianati. Teď se vrátím k druhému místu. Petr Hrubý prvním letem doslova zdemoloval model. Vzal odřezky kdečeho, několik litrů vteřinového lepidla a lepil a lepil a za nějakou hodinu jeho Pelikán opět stál na startu. Petr nezaváhal a zachránil čest naší výpravy. Vklínil se mezi Italy.
Ve 400 Pepa Hejsek ukázal že nejen v Čechách na něj nikdo nemá. Druhý Laco Učnay a třetí junior Alex Ďuriš.
Středa
Ve středu foukalo víc než slibovali rosničky, ale létat se dalo. Kdo letěl dopoledne, tak se mu moc nedařilo. Po obědě bylo malé okénko, kde létalo všechno. Potom přešla fronta, napravo hromy blesky, nalevo hromy blesky a nakonec zvlhlo i letiště. Po dešti se vyjasnilo a opět se létalo v báječných podmínkách. V 1/2 A Texaco zazářil Zdeněk Sýkora a byl druhý za Rumunem Marci. Třetí Ital Boccia. Elektrorubber vyhrál pořádající Laco Učnay před Torekem a naše barvy zachraňoval s velice zajímavým modelem Roman Fousek.
V NMR jsme byli 2 v rozletu a já měl trochu víc štěstíčka než Roberto Grassi. Třetí také Ital Gianati a brambora zbyla na našeho prezidenta Zdeňka Hanáčka.
Čtvrtek
To už většina z nás mlela z posledních a nejhůř na tom byli pořadatelé. Ti už asi ani nevěděli z únavy, čí jsou.
V Elotu se většina potencionálních výherců neprokousala postupem a tak jsme se sešli jen 4.
Istvan Korno ještě nemá pevně v ruce svůj nový model a tak ho přeskočil Domenico Spadaro. Druhý Josef Hejsek a zlato zbylo na mě.
V Texaco nemá nikdo na Josefa Acse a ač pokazil první start, zbytek byl v režii mistra. Chci vyzdvihnout výkon Roberta Šmídka a Dalibora Blažka. Na cenné kovy nedosáhli, ale bojovali statečně.
Z mého pohledu byl vrchol soutěže OTMR C. Zvládnout výkonné motory, které jsou pěkně trucovité. Postavit hodně pevné a přitom lehké modely je také kumšt. Prostě v Céčkách musíte znát víc než v jiných kategoriích a navíc na každý start se dolaďuje motor, který točí až 16 000 otáček. Já z toho mám husinu a přiznám se, že se bojím.
V minulosti kralovali Italové. Vloni jsme si řekli, že jim to pokazíme a málem nám to vyšlo. Letos jsme konečně naplnili několik let příprav a trénigů formou pohárové soutěže a nikomu nedali šanci. Rozlet obou Petrů klapnul Petru Knobovi před Petrem Hrubým, ale pro mne jsou šampióni oba. Nejlepší Ital byl až 4.
Rozdaly se ceny, rozloučili jsme se s kamarády a někdo ještě večer, někdo až ráno vyrazil k domovu. Nejdál to měli asi hoši ze Sicílie. Už se těšíme do Maďarska.
Letu zdar
Sláva Štorek
