🏆Pohárová soutěž Havlíčkův Brod 3.6.2023
Je pátek 2.6. a okolo 20. hodiny volá Petr Vole Vole Svoboda: “Tady je hotová vichřice, zítra s létáním v Brodě nepočítejte”. Poslal jsem ho do prďous a šel se podívat na předpověď. H.B. 2-3m/sec východní vítr. Intenzita dobrá směr nic moc. Ale co, je to pro všechny stejné. Ráno vyrážím až v 7, protože Havlbord je pro mě za rohem. V 8.30 vylézám na letišti z auta a vítá nás trochu chladné ráno. Vítr podle slibů rosniček, prostě paráda. Pořádající Petr Knob a Karel Svoboda udělali briefing a začali jsme létat.
Ještě podotknu, že vrchní pan buffet vyhlásil prémii pro pilota který se trefí modelem do kupky sena. Kupky byly 3 a začínala jimi přistávací dráha. K pohoštění. Jako vždy výborné párečky, kafe, pivo, tatranky a i RUM se našel. Rozhodně nikdo netrpěl ani hlady, ani žízní. Sjelo se nás jen 6 pilotů, ale také několik pomocníků, časoměřičů a kolegů, kteří jen pokukovali a sbírali zkušenosti. Plocha nakonec byla plná lidí i modelů. Tradičně se létalo OTMR AB +C, NMR a Classic Texaco.
V OTMR AB exceloval Petr Knob a po zásluze vyhrál. V C štěstěna přála mně a připsal jsem si 3x max. Zajímavé to bylo v Classic Texacu, kde se snažíme s Petrem Knobem letět současně a děláme tím soutěž zajímavější pro diváky a zároveň se u toho provokujeme. Tentokrát jsme oba model několikrát skoro neviděli, vyklesali a znova nás to vytáhlo do nevidím. Nakonec jsem sedal skoro za 51 minut a Petr asi o 5 minut míň. UF to byly nervy! A při přistání jsem si ještě vysloužil cenu za kupku sena. Ač nerad, ale opravdu jsem ji trefil.
Nevětší mazec bylo NMR. 3 v rozletu nebývají ani na mistrovství republiky. Zdeněk Hanáček, Petr Knob a já. Klukům chytily motory na první dobrou a šup nahoru. Můj motor ne a ne naskočit. To už mi nervy pochodovaly a když zavrčel tak jsem odstartoval tak nešťastně, že jsem zavadil směrovkou o stojan a vytrhl ji z modelu. Mám na modelu směrovku dolů, ne jak je běžné. Sice jsem okamžitě zastavil motor, ale model táhlou pravotočivou zatáčkou se začal stáčet směrem k autům. Nezbývalo, než potlačit výškovku a zapíchnout ho do přistávací plochy. Celkem to trvalo 17 sekund a tím příběh nekončí. Šel jsem uklízet rozsyp letadla a jen po očku koukal na výšky, které piloti nabrali. Zdeněk byl o poznání níž a za chvíli někdo volá, že se Zdeněk netrefil na plochu. Rázem jsem poskočil na druhé místo. Petr si kroužil nějakých 200 metrů nad námi a začal stáčel model na přistání, protože to měl jasné. No a při příletu na plochu si udělal špatný rozpočet a sedl do trávy vedle Zdeňka. Tak jsem utrpěl vítězství v NMR.
Na závěr chci poděkovat Karlu Svobodovi a Petru Knobovi, že uspořádali zatím nejlepší soutěž motoráků v letošním roce. Poděkování patří i baru za vzornou obsluhu. Dík patří i nám létajícím i nelétajícím pilotům, že místo výmluv proč ne, sedneme do aut a jedeme mezi kamarády si zablbnout s modely a v našem případě i s se starými vrtošivými motory, které v rukou mistra podávají obdivuhodné výkony. Běžný modelář by je asi ani nenastartoval.
Letu zdar
Sláva Štorek
Děkujeme Martinu Hurdovi a Aleši Řadovi za opravdu nádherné fotografie.