24. 10. 2022 / Oznámení

Máš rád oplatky?

Bylo zbytečné přemýšlet nad odpovědí, vždy následovalo: “Tak tady máš a gratuluji.” Tak nějak probíhalo nikoliv medailové, ale oplatkové vyhlašování vítězů v sobotu na letišti v Hranicích. Ale nepředbíhejme. Tradiční závěrečná soutěž sezóny SAM, která se koná v Olomouci, byla letos kvůli silnému větru přeložena do Drahotuš, na letiště Aeroklubu Hranice.

Ani náhradní termín nebyl, co se týče předpovědi počasí, moc optimistický a prognóza věštila déšť už na poledne. Proto bylo v rámci urychlení povoleno i samoměření na vysílači a ve všech kategoriích se létalo na tři starty. Po stručném školení bezpečnosti jsme se všichni rychle snažili dostat modely do vzduchu, protože nízká oblačnost nevěštila nic dobrého. Nikdo neměl čas na nějaké velké taktizování, a tak sázel jeden start za druhým. Úkol zněl jasně: „Odlítat co nejdříve!“ Skutečná letadla aero klubu, která startovala hned vedle na ranveji, nám vůbec nevadila. Všech patnáct soutěžících tušilo, že tmavnoucí obloha a snižující se oblačnost nevěští nic dobrého. Začalo to nenápadně první varovnou přeháňkou ještě před jedenáctou, pak se dal stihnou ještě tak jeden let a začalo pršet bez výhledu na zlepšení. Pro slabší povahy to byl pokyn ke složení letadel a balení, pro soutěživější z nás pak impuls k nasazení kapuce, přehození hadry přes vysílač a dalším startům. O půl dvanácté už byli ale na zemi i ti, co dělali, že jim déšť nevadí. Ředitel a hlavní organizátor Franta Machač mohl začít počítat pořadí. Franta byl zároveň v roli nelétajícího kapitána – ne že by nelítal, to zas jo, od párků k startovacím lístkům, od nich zase ke kaučování, nebo hlídání safety line, no prostě kormidlo držel pevně a stíhal vše.

Rozdávání cen už proběhlo za vydatného deště. Člověk by nevěřil, co všechno se dá dělat pod zahradním přístřeškem, kolik se pod něj vleze lidí, a ještě se najde i prostor pro gratulace a focení na stupních vítězů. Ceny pálivé i sladké. Baraní rohy, nebo Delissa (oplatková). Franta letos vymyslel i zajímavý způsob, jak vyhodnotit nejlepšího závodníka celé soutěže napříč kategoriemi, a to přepočtem na procenta k maximu v dané kategorii. Vyšel z toho zajímavý žebříček, na jehož vrcholu se umístil Sláva Štorek. Díky moc všem, kdo se podíleli na tomto vydařeném modelářském dopoledni, hlavně pak Frantovi a aeroklubu za poskytnutí letiště. Jedna negativní věc by se na Olomoucko-Hranické soutěži přece jen našla. Chyběl Karel Kotrla, dobrá duše všech těchto klání v minulých ročnících. Zdravíčko jej bohužel do Hranic nepustilo, tak tě Karle aspoň všichni zdravíme a máme pro tebe schovaný oplatek na příští závody.