18té Mistrovství Evropy historických modelů Czech Heaven
Začnu tento článek netradičně, tak zvaně odzadu. Pořádání tohoto ME komplikovaly dvě věci. Končící pandemie Covidu a válka na Ukrajině, které nám začali dost zásadně ovlivňovat naše životy neustálým zdražováním všeho. Což se dost zásadně odrazilo na počtu účastníků mistrovství.
Toto ME ukázalo, že se dá připravit v pěti lidech, ale na samotnou organizaci to už nestačí, a to mi bylo předem jasné. I když během příprav se mi nabídli naši členové, tak i členové SAM 95 a plně jsem využil jejich pomoc. Chyběli mi kolegové, kteří mi byli na ME 2015 k ruce. Bohužel za tu dobu uběhly nějaké roky a tito lidé buď zestárli, nebo jejich životy ovlivnila nemoc a nemohl jsem je využít a náhrada nebyla. O to víc jsem měl starostí jako ředitel soutěže. Naštěstí jsme to zvládli i v menším počtu bez zásadních fópá. Na přípravách ME se podíleli: Pavel Skotnica – web pro ME a zpracování výsledků; Sláva Štorek – tisk diplomů a pamětních listů, ceny, propisky; Zdeněk Sýkora – trička, tisk banner a startovní čísla; Petr Mareš – zajištění cen a příprava na ME; nakonec moje osoba, která se snažila vše ukočírovat a zařídit zbytek. Ještě musím poděkovat těm, kteří se zapojili do samotné organizace ME: Miroslav a Víťa Částkovi, Dalibor Špaček, Petr Hošek, František Machač, Martin Křesadlo a jeho přítelkyně Magda, Jiří Hruška, Pavel Bárta. Za to jim patří velké díky.
Chci se zmínit i o ekonomické stránce ME. Ekonomika mistrovství se odvíjí od počtu zaregistrovaných modelů. Před samotným ME se dá jen odhadovat, jaký bude počet zaregistrovaných modelů. Náklady jsou skoro vždy jasné. Dostávají se ke mně informace, že startovné 10 Euro za model je moc, ale někdy je 10 Euro moc i málo. Do budoucna určitě málo. Po předběžné registraci se ukázalo, že to nebude žádná sláva. 106 přihlášených po předběžné registraci ukázalo, že může nastat problém s financováním ME. Díky sponzorům za finanční dary, které zachránily profinancování ME a menší částka i zůstala na provoz klubu.
Mistrovství jsme zahájili v neděli vystoupením mažoretek následované slavnostním nástupem. Po nástupu se nám předvedl nádherný Boeing Stearman PT-17. Od 18 hodin jsme měli zasedání Evropského výboru, kde jsme měli řešit případné změny pravidel. Dohodli jsme se, že se pravidla zásadně měnit nebudou. Budou pouze dvě malé změny. V kategorii Electrorubber se zkracuje motorový let na 40 sekund a do kategorie NMR 2,5 se připouští motor OS MAX 2,5-III. Doufám, že je to pro nás dobrá zpráva. Toto rozhodnutí padlo z důvodu toho co se děje kolem nás, co nejsme schopni ovlivnit. Uvidí se jak se bude vše vyvíjet do budoucna.
Soutěžní program mistrovství se rozběhl v pondělí ráno na dvou stanovištích pro větroně a motorové modely. V dalších dnech jsme létali už jen z modelářské plochy. Pondělní letový den byl, poznamenám přechodem bouřky, který nám přerušil létání na cca 1,5 hodiny. No a v úterý nám foukal silnější vítr, ale vše se stihlo odlétat. Zbývající letové dny, bylo počasí na jedničku. Nechci se rozepisovat o samotném létání. To nechám na jiných. Já to jen stručně popíši z pohledu ředitele soutěže. Letištní plocha byla obklíčena kukuřicí cca 140 cm vysokou a fungovala jako magnet na modely. Asi nebyl soutěžící, který by ji nenavštívil. Účastníkům se nevyhnuly ani technické problémy. Naštěstí nevznikly škody na zdraví a majetku. Jen jsme měli jedno zranění od běžící vrtule, což si vyžádalo příjezd sanitky, ale vše dopadlo dobře. Proběhlo několik rozletů, ale jeden na úplný závěr mistrovství byl napínavý až do konce. Kdy soutěžící využívali sebemenšího termického závanu a riskovali přistání v kukuřici. No prostě nádhera a velké díky zúčastněným. To byl nádherný závěr celého mistrovství. Českým barvám se docela dařilo až na titul Grand Champion, což jsem myslel, že skončí v českých rukou.
Článek uzavřu slovy Jirky Hrušky, který po každém dnu napsal krátké zhodnocení na web SAM 95. Jirko moc děkuji za tvá slova, jsou trefná a přesná. Jako ředitel soutěže to přesně taky tak cítím. Snažili jsme se jak to šlo, ale pokud chybí lidi, tak bohužel.
Levnější to již nikdy nebude a blíže zřejmě také ne. Organizace ME byla velmi volná. Kdo tam byl, ví o čem mluvím a kdo tam nebyl nepomohl ani penězi jako soutěžící, ani nepřiložil ruku k dílu jako pořadatel. A pořadatelé chyběli. Oficiální časomíra, kontroly aspoň hmotnosti všech, plus prvních tří z rozletů, vedoucí startu, který má možnost vyloučit neukázněné soutěžící… Je to náročné na organizaci a hlavně finance, neboť na všechny potřebné činnosti je třeba najmout a proškolit brigádníky, neboť vlastních členů, kteří by zdarma, nebo za symbolický peníz přiložili ruku k dílu je jaksi nedostatek… Asi si do budoucna budeme muset hodně připlatit, chceme-li změnu. Nebo nechat ceny tak jak jsou, ale potom to nemůže fungovat jinak než jako setkání a sousedská soutěž s honosným názvem. Zázemí v Ivančicích je solidní. Rozměry modelářské plochy nejsou velké a je třeba organizace a trochu umu, ale to se na ME předpokládá.
Na úplný závěr chci poděkovat všem sponzorům, realizačnímu týmu a soutěžícím za účast a těším se na setkání příštím ME na Slovensku.
Zdeněk Hanáček
Fotografie, výsledky a další informace naleznete na stránkách mistrovství me2022.sam78.cz
Vaše fotografie a videa, nebo lépe odkazy na jejich úložiště, posílejte na admin(zavináč)sam78.cz, budou zveřejněny na webu mistrovství, který zůstane v provozu jako vzpomínka na toto setkání.