Motory pro NMR
Dovolím si udělat malou úvahu ohledně výběru modelu a hlavně motoru pro NMR. Všichni pokukujeme po všech možných zdrojích a vybíráme si model podle nějakých kritérií. Líbí se mi, mám k němu vhodný motor atd. NMR má to specifikum, že je rovnice mezi hmotností a objemem motoru, ne plochou křídel. Bohužel, ale to by nebyla fyzika, abychom nemuseli počítat i s plochou křídel. Může být model sebehezčí, ale při plošném zatížení cirka přes 30g/dm2 prakticky nemáte šanci na trvalé úspěchy.
Máme tedy vybraný a postavený model letadla, motor odpovídá hmotnosti letounu. Například 5ccm. Tomu odpovídá hmotnost stroje 865g. 5×173. Mám zkušenost, že zhruba 10% hmotnosti navíc je snesitelné a model může podávat špičkové výkony i s mírnou nadváhou. Podíváme se po motoru. Není to jen vlastní agregát, je to soustava, nádrž, pípa, lože, motor. Lože musí být dostatečně tuhé, přitom může být i lehké. Osvedčily se mi i z ohýbaného plechu a není s nimi problém. Nádrž by měla být co nejblíže k trysce dyfuzoru a hladina plné nádrže by měla být v rovině s horizontální osou trysky. Bohužel to vždy nejde udělat a tak mám i nádrže výš, ale v tom případě otvíráme pípu až s vlastním startováním, aby se nám motor nezalil. Funguje to, ale musíme být opatrní. Opomenutí nás může stát až třeba zlomenou ojnici.
Doporučuji tlakování nádrže z výfuku nebo klikové skříně. Získáte výrazně větší spolehlivost celé soustavy. Historické motory nemívají tlumiče, tak jak na to? U některých motorů je uprostřed výfuku přepážka na přišroubování klapky výfuku. Například Torpédo 35,45 RC viz. obrázek výše, přitom to jsou motory rokem výroby v pořádku. Odšroubuji klapku výfuku a našroubuji tlakovací trysku. U některých motorů se vytočí závit přímo do stěny výfuku a i to stačí k natlakování nádrže.
Jsou motory, kde se tlakuje z klikové skříně. Například MC COY u některých motorů počítá s tím, že vyšroubujete jeden šroub zadního víka a místo něj dáte tlakovací trysku. Pozor, ne vždy je díra průchozí, někdy je potřeba vyvrtat 1mm díru mezi klikovou skříní a závitem v bloku. Jsou motory, které mají nálitek na zadním víku. Vyjmeme víko, vytočíme závit, dáme trysku a je hotovo. Jsou také motory, kde si motor otáčíte v ruce jak chcete, ale nenajdete kam s tryskou. Dovolil jsem si jedno řešení vyfotit. Není to můj nápad, jen jsem provedl “zpětné inženýrsví”. Také se u tohoto motoru podívejte na difuzor. Při tak velkém difuzoru má motor poměrně malou sací schopnost, tady by jste si bez tlakování asi moc nepolétali. Platí, že čím výkonnější motor, tím větší potřeba tlakování.
Doufám, že nikoho neurazím tímto článkem, jen jsem shrnul pár věcí, které se mi osvědčily.
Letu zdar
Sláva Štorek
Druhý zobrazený motor je závodní speciál pro upoutané modely Fox 29R http://sceptreflight.com/Model%20Engine%20Tests/Fox%2029R.html z roku 1958. Motor je na rozdíl od běžných Torpéd.15-.45 od začátku konstruován pro nucené tlakování paliva. Palivová směs je 50% nitrometanu (!), 25% metyl, 25% ricin, Tlakování se předpokládalo měchýřkem nebo lépe odstředivým tlakem z vhodně umístěné nádrže, což zaručuje spolehlivě lineární zvyšování tlaku v nádrži s otáčkami/rychlostí. Tento způsob tlakování ostatně předepisuje i výrobce McCoy.60, určený primárně pro autíčka. Tlakování od skříně je podle mého názoru spíše pro pokročilé umělce, kteří si s tím umí pohrát. Jsem přesvědčený, že takto je třeba/možné tlakovat jen výrazněji nitrované (okysličené) palivo, s jehož případným přebytkem si umí motor lépe poradit. Tlakování od výfuku je myslím “spořádanější”.