Jak to dopadlo v první Poličné roku 2021
Všichni, kdo jsme byli přihlášeni na soutěž historických modelů do Poličné, jsme napjatě sledovali všechny ty windy, aladiny, nory, rosničky a jiné stoprocentní prognózy a znepokojeně se dívali na údaj o síle větru a hrozbě deště kolem druhé hodiny.
Na letiště nás nakonec přijelo přes 20 soutěžících a pod vlivem výše zmíněné výstrahy špatného počasí, jsme se dohodli, že se vše odlítá do půl druhé. Standa Stránský, jakožto tradiční hlavní organizátor, ředitel, hlavní rozhodčí a výpočetní jednotka celé soutěže, zvolil letos zajímavou skladbu kategorií. Nelítaly se totiž ELOTY. Proč? Kolem této kategorie je mnoho dohadů, co se týče výšky, času motorového letu, max. měřeného času, možností nekalé soutěže a nová pravidla nejsou.
Jako první šly tradičně na scénu 30tipalcovky. Úctyhodných 15 modelů při hromadném startu vydává slušný bzukot a celou akci jeden z kolegů trefně přirovnal k rojení chroustů. OK, může být. Nejlepšího chrousta tedy tentokrát ovládal Jiří Hřivnáč, následovaný bzukotem Mirka Částky a Radima Švédy.
V soutěži čtyřstovek se sešlo 20 modelů, a to udělalo z této kategorie jedničku v počtu soutěžících. Nejlépe si vedl, a velmi cenné první místo získal, Láďa Faigl s modelem Jaded Maid. Je třeba říct, že volba nové strategie s nasazením Jardy Janoška, coby hlavního trenéra tohoto tandemu, slavila úspěch a zaslouženě brali zlato! Tedy nebrali, ale to o tom níže. Na druhém místě Dalibor Špaček a třetí Sláva Štorek s Fulmenem byli v závěsu za nejlepším časem jen o ony pověstná prsa somálské ženy.
V Elektrogumácích nic nového, převažují Pospíšilovy Vegy a Sokolíčkovi Sokoli. S tím prvním vyhrál Franta Černý, s tím druhým vzal druhé místo Sláva Štorek. Nadvládu těchto modelů ve startovním poli se již delší dobu snaží narušit Mirek Dvořáček s modelem Korda, tentokrát slušné třetí místo.
Na velikosti nezáleží. Že už jste to někde slyšeli, případně tvrdili? Asi to bylo jinde než v kategorii ALOT, ale tentokrát byla tato otřepaná fráze naprosto pravdivá. Sláva Štorek a Petr Chvátal dovezli do Poličné nádherné modely BERRYLOYD WINNER z roku 1937 o úctyhodném rozpětí 365 cm. Petrův model měl skoro premiéru, a tak se při prvním letu podíval na nedaleký strom. Naštěstí to odnesla jen naklepnutá náběžka a model bude brzy opět připraven do akce. Ani druhému mackovi od Slávy se moc nedařilo. Borci ještě nasadili KLka, ale to taky tentokrát na bednu nestačilo. Na výsledné plachtě měly po tři maxy hned 4 modely. 3 Erosy – Ládi Knebla, Franty Machače a můj. Plný byl i Franta Černý s Vegou. Bylo dohodnuto, že o pořadí rozhodne čtvrtý let. Možná o tom Franta Machač nevěděl, a tak se stalo, že letěl jenom 3 lety a jako 4 let nebylo co započíst, tak se dostal na čtvrté místo. Naopak plných 10 minut i ve čtvrtém letu a první místo patřilo Láďovi Kneblovi, já jsem byl druhý o celých 31 vteřin a třetí byl Franta Černý o 137 vteřin na prvního.
Královská kategorie TEXACO byla vskutku i královsky obsazena a nakonec se k letu odhodlalo 5 soutěžících s šesti modely. Hádejte kdo měl dva. Mirek Dvořáček letěl s Lanzo Airbornem a Flamingem. S prvním jmenovaným se mu povedl třetí start a výkonem 960 sekund se dostal o čumák trupu před konkurenci a bral první místo. Druhý byl Petr Klubal s modelem IL Duco, s vyrovnanými 720 vteřin trvajícími lety. Třetí místo patřilo Josefu Kalčákovi a jeho mistrovskému žlutému SPOOKu.
Vše se skutečně podařilo odlétat do půl druhé. Obrovský dík zaslouží časoměriči, kteří prováděli zároveň i sběr, třídění a součtování startovacích lístků, takže brzy bylo známo, jak vše dopadlo. Při psaní diplomů a vyhlášení vítězů bohužel došlo k dvěma chybám, a tak Láďa Faigl za první místo ve čtyřstovkách a Franta Černý za třetí místo v ALOTu dostanou diplomy na nejbližší další soutěži. Vypůjčím si slova Doc. Chocholouška: „Náš ústav, se mými ústy co nejsrdečněji omlouvá za toto politováníhodné nedopatření, ke kterému dochází maximálně… kolikrát sestro? Jednou za 10 let.“
Děkujeme za poskytnutí letiště, bufet servis a celkovou podporu členům „Valašského leteckého klubu“, Daliboru Špačkovi a Karlovi Matochovi za skvělou fotodokumentaci a samozřejmě největší díky Standovi Stránskému, který to všechno měl pod palcem.
Pavel Skotnica
Fotky na Rajčeti od Rosti Staňka