3. MČR volných modelů 8.10.2016 – Hořice
Psát o předpovědích počasí, které slibují veskrze nepříznivé počasí, déšť, vítr a zimu nemá v případě Hořic jakýkoli smysl. Jízlivě bych na adresu rosničkářů jen podotknul, že předpověď jim ani tentokráte zkrátka nevyšla a náhodné hody kostkou tak pro předpověď hořického počasí představují vyšší míru spolehlivosti než sledování předpovědí odborníků. Každý, kterého předpověď od učasti na soutěži odradila, může jen litovat.
Jen velmi mírný, velmi proměnlivý vítr potrápil především soutěžící v kategoriích větroňů. Vlekat v úplném bezvětří nebo s větrem v zádech je zkrátka fuška. Ale popořádku.
Očekáváte-li na tomto místě květnatý popis průběhu soutěže, budete zklamáni. Soutěž s volnými koly nebyla celodenní a tak se její účastníci, kteří naložili do kufrů svých aut větší počet modelů (včetně mě), zkrátka řádně provětrali a na startovišti mnoho času nestrávili.
Kategorie větroňů
V kategorii AV-1 dominuje dlouhodobě místní Jarda Vrabec. Nalétat tři maxa se nikomu dalšímu nepodařilo. A tak je Jarda Vrabec mistrem následován Milanem Paříkem a Jirkou Doleželem.
Lépe obsazená kategorie AV-2 už tak jednoznačná nebyla. Dva krásné lety – maxima zalétla moje Vážka Vladislava Špuláka. No, ale znáte to. Je umění současně pokazit nejen vlek ale trefit i ukázkový klesák, jako se mi to podařilo u druhého soutěžního startu, to je práce pro “odborníka”. Jaroslav Drnec měl u druhého startu se svou Strakou opačný problém. Model konstrukce Přemysla Kynčla předvedl krásný let – maximum a téměř hodinu trvalo, než byl v poli řepy nalezen.
Zvítězil tedy Jarda Vrabec, druhé místo patří Jirkovi Doleželovi, třetí místo patří Špulákově Vážce v mém provedení.
V kategorii BV-2 Jaroslav Drnec dokázal, že zákony profesora Cyrila Northcota Parkinsona zkrátka platí. Při prvním letu wakefieldu Rainbow, kdy Jaroslav opomněl spustit mechanismus determalizátoru, z toho bylo nejen maximum, ale také parádní výška a Jaroslav se pořádně proběhnul. Druhý let, v daleko příznivějším počasím, s již aktivovaným deterem, ale skončil v ošklivém přetažení a houpání krátce po startu pádem a poškozením vrtule. A tak zvítězil Ondra Krucký následován Jirkou Bučkem.
Minimaketám BV-min se na jihu Moravy zkrátka daří. Smolný rozlet na letošním Mistrovství Slovenska odčinil Jirka Doležel s Boulton Paul Defiantem. Tři spolehlivá maxima nezalétnul ani Luboš Koutný, ani Adam Jakeš.
K tradičně nejobsazenější soutěži volných, gumou poháněných modelů ale patří kategorie BV-1. Do finálového rozletu se probojovalo celkem pět soutěžících. Rozlet probíhal krátce po poledni, kolem jedné hodiny. Snad jako malou útěchu meteorologům, spadlo právě těsně před hromadným startem několik kapek deště. Let subtilního Skat-a Toníka Kruckého byl vlhkostí postižen asi nejvíce. Ani Victory Dicka Kordy v podání Jirky Doležela si v rozletu nevedla příliš dobře a tak se souboj o medailové kovy stal britsko-francouzským soubojem. Francie prostřednictvím M.B. 23 Luboše Koutného tentokráte zvítězila před ostrovními Victoria Parker v podání Adama Jakeše a Milana Paříka.
Co říci závěrem? Byla to moc krásná soutěž, Hořickým patří poděkování, obzvláště pak děvčatům Jardy Vagenknechta, jejichž poctivá práce zajistila, že nikdo ze soutěžících v průběhu soutěžního klání netrpěl hlady ani žízní. Guláš i klobásky byly zkrátka moc fajn.
Adam Jakeš
Druhou říjnovou neděli proběhlo na letišti v Hořicích-Domoslavicích třetí Mistrovství ČR klubů SAM.
