3. mistrovství České republiky RC historických modelů
Letiště Poličná má tvar kříže a zrovna v letošním roce bylo zemědělci obklíčeno ze tří stran vzrostlou kukuřicí. Na první dojem se zdálo, že téměř třímetrová turkyně bude při létání problém. Zdání ale klame. Kukuřice poskytovala po celou soutěž příjemný stín, kdo se ale nevybavil dostatečnou zásobou opalovacího krému, přesto litoval. Větším problémem se ale stal vítr. Foukal po celou dobu od JV až J o rychlostí 3 až 8 m/s. A zde se projevil další klad kukuřice, stojánky modelů tak byly v závětří.
Zdeněk Sýkora startuje Ptáčka
V pátek se létaly kategorie OTVR a ALOT. U větroňů se vyskytl menší problém s gumicuky. Vítr vanoucí mírně z leva způsoboval jejich křížení. Jakmile ale začali soutěžící při startech spolupracovat, byl problém vyřešen. Piloti větroňů se s podmínkami soutěže vyrovnali velice dobře, skoro každý zaznamenal maximum, nikomu se ale nepodařilo nalétat tři na plný počet bodů. Nejlépším větroňářem se stal Vladislav Fajgl o jedinou sekundu za ním se umístil Vláďa Kostečka a třetí skončil František Černý.
V kategorii ALOT se létá na nastavenou výšku 300 m a motorový čas 90 sekund. Bylo vidět, že soutěžící mají problém v daných podmínkách navázat do stoupání a udržet se, ale přesto se podařilo většině pilotů se svými modely nalétat aspoň jedno maximum. Jediný Libor Kristián vylétal plný počet bodů a zaslouženě vyhrál. Petr Chvátal nalétal maxima dvě a to mu zajistilo druhou příčku. Třetí se umístil Jarda Šmehlík.
Libor Kristián startuje v kategorii ALOT
Sobota byla pro pořadatele mistrovství nejnáročnějším dnem. Účastníci měli nalétat přes 400 startů v kategoriiích ELOT, SPEED 400, ELECTRORUBBER a 1/2 A TEXACO. Elektrokategorie jsem příliš nesledoval, plně jsem se věnoval soutěži 1/2 A TEXACO. Po zkušenostech z předchozího dne jsme se pustil do létání hned po zahájení soutěže, než zesílí vítr. Karel Svoboda startoval první, zjistili jsme, že má špatnou vrtuli a tak od Mirka Dvořáčka vyptal novou. A tak začala vrtulová odysea. Nová vrtule podstatně prodloužila chod Karlova motoru a tak s ní své zbývající starty dolétal. Stejný problém, vadnou vrtuli, měl ale i Paľo Rábek. Karel neváhal a Paľovi půjčil to novou vrtuli od Mirka. I Paľo s vypůjčenou vrtulí dolétal zbytek svých startů. A protože oba pánové létali souběžně, nevyhnuli se vtípkům a komentářům na svou adresu o putovní vrtuli. Nikdo další už naštěstí vrtuli nerozlámal, jinak bychom asi museli sestavit na tu Mirkovu pořadník. Výsledkové listiny v 1/2 A TEXACO nezaznamenaly žádné maximum. Nejlépe zalétal Luboš Režný, následovaný Rasťom Maděrom a třetí příčku vybojoval Mirek Číp.
V kategorii 400 bylo nejvíce soutěžících. Malé modely bojující se sílícím větrem, jejich piloti prokazující, jak umí ovládat své modely a neztratit je přitom z dohledu. Nejlépe si vedl Jarda Šmehlík, který jako jediný uletěl dvě maxima. Druhý skončil místní Jarda Janošek a třetí Radim Švéda.
Druhou nejpočetnější kategorii byla kategorie ELOT, kde modely dosahují obrovských výšek.
Účastníci rozletu kategorie ELOT
Je to vidět i na výsledkové listině, kde většina pilotů zaznamenala v této kategorii maximum. Do rozlétání postoupilo pět pilotů. Bohužel bez Václava Sýkory, protože jeho Stardust byl poškozen při přistání. V rozletu si nejlépe vedl Josef Hejsek, druhý Vladimír Kozák a třetí místní Josef Kalčák.
I ELECTRORUBBER-y si s letovými podmínkami poradily velice dobře. Pět pilotů z osmi postoupilo do rozletu s plným počtem bodů. V rozletu se nejlépe vedlo Františku Brožovi, druhý Petr Svoboda a třetí místo vybojoval Radim Švéda.
Neděle patřila modelům se spalovacími motory. Kategorie OTMR-AB, NMR 2,5, NMR a TEXACO. Nedělní předpověď větru nebyla vůbec příznivá. Na tento den jsem měl připravené modely ve dvou kategoriích. První jsem létal kategorii NMR. Stihnul jsem ji odlétat dopoledne, za poměrně dobrých letových podmínek. I ostatní se snažili odlétat co nejvíce startů, za relativně slabšího větru, což bylo tak do půl jedenácté. Po složení druhého modelu se ale vítr řádně rozfoukal s nárazy přesahující 8 m/s a tím přerušil veškeré létání na dvě hodiny. Teprve poté se někteří odvážlivci rozhodli znovu odstartovat, byli úspěšní a tím se rozeběhlo další kolo létání. Řada soutěžících už ale raději nevzlétla. Také jsem uvažoval, jestli mám odlétat i druhý model, nakonec jsem to ale také vzdal.
Miroslav Salák se přípravuje na start v kategorii TEXACO
Soutěžní létání bylo ukončeno v patnáct hodin, tím byl ukončen i základní letový program mistrovství. Jediný nedělní rozlet byl v kategorii TEXACO. Do něj nastoupilo pět pilotů. Smolařem se stal Rasťo Maděra. Rovněž si vylétal rozlet, náraz větru mu však model poškodil. Ve složitých větrných podmínkách si nejlépe vedl Jarda Vágenknecht, druhý byl Dalibor Blažek a třetí místní valach Josef Kalčák. V kategorii OTMR-AB se nejlépe vedlo Petrovi Chvátalovi, druhé místo obsadil Sláva Štorek a na třetím místě skončil letošní mistr Evropy Pavel Bárta. V NMR 2,5 vyhrál Miroslav Dvořáček, druhý Jarda Netáhlo a třetí Gustav Bulín, který byl současně nejvzdálenějším tuzemským účastníkem mistrovství, dorazil až od Karlových Var. V kategorii NMR vítězem se stal Jarda Netáhlo, druhý Petr Hošek a třetí Zdeněk Hanáček.
Gustav Bulín startuje model Stomper v kategorii NMR 2,5
Závěrem tohoto článku chci napsat pár postřehů:
Po zveřejnění pozvánky na toto mistrovství nastalo malé rozčarování nad cenou startovného. Kdo ale přijel a zaregistroval se, tak zjistil, že ono zas tak drahé není. Na každý den, co soutěžící létal, dostal stravenku na jídlo a pití v hodnotě 65 Kč. Výborný tah od pořadatele.
Teď něco k létání elektro kategorií, respektive k fair play. Při mém sobotním létání kategorii 1/2 A TEXACO, jsme měli startoviště jinde, než elektro kategorie. Co nebylo ze startoviště elekter vidět, bylo vidět od nás. Nad námi poletoval model kategorie ELOT, který si “přivrkával” motorem. Kdyby jen jednou, permanentně. Nevím, jestli to ten pilot dělal záměrně, nebo nebyl schopen udržet knipl vysílače v klidu. Byl jsem z toho docela naštvaný, ale nelétám to, tak se nebudu řešit. Ve druhém případě už to bylo zcela záměrně. Odpověď na otázku “Co děláš?” dotyčný odpověděl: “Však to nikdo nevidí!” To byly dva případy. Byly i další? Ptám se sám sebe, jak toto řešit. On asi ten úspěch někomu za to stojí. Tito lidé ale berou chuť a sílu ostatním létat určité kategorie, když je to spuštění elektromotoru tak jednoduché. Tento postřeh nechci adresovat pořadateli, ale chci apelovat na piloty, aby na to dávali pozor. Být označen za podvodníka, to není dobrá vizitka.
Poslední postřeh. Kráčel jsem s Petrem Hoškem po letišti a on to komentoval slovy: “Je to jak v San Marínu.” Kdo tam byl, tak ví o čem mluvil. Myslel polohou letiště a vanoucí vítr. A tak Valaši ukázali, že jsou schopni zařídit soutěž a počasí jako ve slunné Itálii.
Část slovenských účastníků mistrovství
Na úplný závěr bych chtěl poděkovat pořadatelskému klubu pod vedením Dana Jíchy, řediteli mistrovství Standovi Stránskému a Jardovi Janoškovi. Musíme si těchto lidí vážit za svou ochotu věnovat svůj čas uspořádání mistrovství. Doufejme, že spolupráce bude mít dalšího pokračování. Chtěl bych ale poděkovat všem, co přijeli, jak kolegům z Čech, tak i z Slovenska a pomohli vytvořit krásnou atmosféru.
Děkujeme.
Zdeněk Hanáček
Reportáž regionalnitelevize.cz
Fotogalerie Pavla Skotnici: Pátek, Sobota, Neděle
Letošní mistrovství se konalo v termínu 26. – 28.8.2016 na letišti Poličná u Valaškého Meziříčí. Místo bylo vybráno již před dvěma lety. Krátce po skončení prvního ročníku v Hořicích mě oslovil Jarda Janošek, jestli by jejich klub mohl uspořádat 3. MČR. A tak bylo domluveno, pořádání se ujal Valašský letecký klub.