Podzimní Hořice 2015
Už zrána bylo jasné, že kdo si řádně nenamazal kolena, bude to mít při soutěži těžší. Zatímco dopoledne foukalo "jen” nějakých 6 m/s, k polednímu už rychlost větru atakovala 10 m/s s nárazy ještě o pět metrů většími.
Na takový vítr je už i hořické letiště malé, a tak při dopoledním briefingu, po konzultaci se soutěžícími, zkrátil ředitel soutěže Jarda Vagenknecht maxima pro všechny volné kategorie.
Přesto, že bylo počasí, které je nejlépe trávit někde v teple, u kamen, soutěžilo se na plné obrátky. Ne všechny modely, které soutěžící s sebou přivezli, s ohledem na počasí létaly, takže výsledková listina je poněkud chudší než obvykle. Přesto bylo vidět celou řádku vrcholných sportovních výkonů.
Jedním z prvních, který odstartoval k soutěžnímu letu, byl Jirka Doležel s Phantom Flash-em. Miniaturní gumáček s jednostranným potahem se ukázal jako výborný letec. Hned prvním a naneštěstí i posledním letem v soutěži dosáhl maxima, načež se nenávratně ztratil v blankytné modři oblohy. Jirka se sice pokusil prohledat nějaký ten kilometr polí ve směru letu, model ale nenašel. Přesto se mu s tímto jediným letem podařilo dosáhnout stříbrné příčky.
Zlato v gumáčcích vybojoval Milan Drnec. Popravdě, za svůj výkon si zaslouží poblahopřát. Nevím, jestli mu v průběhu soutěže selhala technika, nebo jen před odjezdem zapomněl přibalit své natáčedlo. Takže jsem mu půjčil to svoje. Natáčedlo sice mám vybaveno počítadlem, jenže to velmi lehce proměřuje, směrem dolů. A zatím co Milan natáčel dle počítadla, ve svazku měl vždy o nějakou tu otočku navíc. A jak sám prohlásil: "To se děly věci”.
Účastní-li se kterékoli soutěže v kategorii AV-1 Jarda Vrabec, ostatním soutěžícím se podlamují kolena. Jarda jako mazák přišel, vyseknul tři maxima a zvítězil, zcela zaslouženě. Přesto že Vosa Zdeňka Hanáčka i Poštolka Vlastíka Šimka létají moc krásně, Jarda je zkrátka zkušený matador.
Matouš Bohoněk asistuje dědovi, Ivanu Šebánkovi, při startu
Kategorie AV-2 se stala kořistí dalšího hořického mazáka, Jirky Bučka. Je vidět že modelu jeho vlastní konstrukce místní podmínky svědčí. Gratulace patří i druhému v pořadí Jirkovi Doleželovi. Nepočítám-li Kopáčikovu Poštolku, je Straka Přemysla Kynčla jeho prvním větroněm a letošní sezóna je v této kategorii jeho premiérovou. Zatímco ho letos na soutěžích vždy postihla nějaká nějaká ta smůla, v Hořicích se zadařilo a tři vyrovnané lety zajistily druhou příčku. Laďa Horák s bronzem prokázal, že jeho doménou nejsou jen spalovací motory v Texacu, ale i bez vrtule a vysílačky mu to jde.
Startuje Jarda Vagenknecht
Nejobsazenější kategorií v Hořicích byly rádiem řízené větroně ARC. Ivan šebánek může být spokojený. S Jestřábem sice vylétal "jen” stříbro, na prvním místě se ale umístil jeho vnuk a žák v jedné osobě, Matouš Bohoněk. Oba zalétali opravdu krásně. A tak gratuluji Ivanovi, nejen k druhému místu, ale i k příkladné výchově potomků a Matoušovi gratuluji, že se stal učenlivým žákem svého dědy. Třetí v pořadí, Václav Kalhous se také s panujícím nepříznivým počasím popasoval více než důstojně. Rovněž gratulace.
Poslední kategorií létanou v Hořicích byla OPEN. Jarda Vagenknecht i Alex Husár předvedli moc pěkný výkon. Zde si dovolím malou odbočku. Elektromotory i pohonné akumulátory se vyvíjí velmi rychle a na výkonech modelů je to znát. Před ranním briefingem, zatímco jsem obdivovali novou klubovnu hořických modelářů. diskutovalo se i o této věci. S nadsázkou předložený návrh Vlastíka Šimka, že by výkony nijak neomezoval, jen by podmínil, aby si každý soutěžící musel do akumulátorů nastřádat energii výhradně svou vlastní silou prostřednictvím dynama, má něco do sebe.
Jak jinak skončit hořickou soutěž, než návštěvou cukrárny v Ostroměři. A i když se mi na soutěži nedařilo, sladká tečka v podobě několika dortíků to velmi rychle napravila.
Nezbývá než poděkovat všem účastníkům a organizátorům v Hořicích za krásnou sobotu. A věřím, že zahájení následující soutěžní sezóny, které se obvykle koná také v Hořicích proběhne stejně zdařile jako její letošní závěr. A snad i ten ventilátor bude foukat méně.
Adam Jakeš
Fotogalerie (děkujeme Václavu Kalhousovi a Daliboru Špačkovi)
Tak, a je to za námi. V sobotu 10. října jsme odlétali poslední letošní klubovou soutěž v našem kalendáři. Hořické letiště je místem více než důstojným pro ukončení sezóny a navíc, v Hořicích se sejde vždy bezvadná parta kamarádů. O důvod víc, proč vyrazit.
